Skip to main content
 


61. Int Dusící se pacient

Tato otázka je dosti problematická, protože je velmi široká. Dušení (sufokace) je akutní dramatický stav postiženým člověkem krajně nepříjemně vnímaný. Příčinou je porucha okysličení tkání, z nichž nejcitlivější je na nedostatek kyslíku mozek. Stav se projevuje dušností, cyanózou, anxietou, neklidem, při progredující hypoxii může dojít k poruše vědomí, nevratnému poškození mozku a ke smrti. Náš postup bude do určité míry záviset na příčině sufokace, ale jedno bude mít společné – voláme ZZS a snažíme se postiženého udržet naživu do jejího příjezdu.


Příčiny sufokace:

Aspirace – Akutní sufokace může doprovázet aspiraci tuhého tělesa, nebo tekutiny (tonutí). Stav může být zhoršen reflexivním laryngospasmem.

Otok horních cest dýchacích – Otok může vzniknout jako součást alergické reakce (otok jazyka a patrových oblouků), nebo v rámci akutních infekcí (těžká laryngitida, epiglotitida).

Srdeční selhání – Těžká dušnost doprovází akutní levostranné srdeční selhání a dekompenzaci levostranného selhání chronického a klinickým substrátem je plicní edém. Poslechově typicky nalezneme inspirační chrůpky, dušnost se výrazně zhoršuje v horizontále.

Astma bronchiale – Dušení se objevuje u akutní exacerbace astmatu včetně status asthmaticus. Poslechově jsou typické exspirační pískoty.

Pneumonie – Akutní dušnost s horečkou a produktivním kašlem bývá přítomná u větších pneumonií.

Jiná chronická plicní onemocnění – Akutní dušnost může doprovázet dekompenzaci plicních onemocnění, jako je CHOPN a intersticiální plicní procesy.

Pneumotorax – Akutní pneumothorax způsobí sufokaci typicky v případě, že je ventilový a postupně dochází k jeho zvětšování.

Plicní embolie – Těžká dušnost doprovází rozsáhlou plicní embolii, kdy dochází k vyřazení podstatné části plicního krevního řečiště. Plíce je sice vzdušná, ale nedochází k výměně krevních plynů.

Pozn: Příčin dušnosti je samozřejmě více (např. anemie), ale zde je neuvádím, protože obvykle nezpůsobují akutní dušení.


Přístup: Pokud je dusící se člověk při vědomí a dýchá, snažíme se anamnesticky a základním fyzikálním vyšetřením (zejména poslech fonendoskopem) zjistit příčinu dušnosti. Při podezření na přítomnost cizího tělesa v dýchacích cestách se jej pokoušíme odstranit (5x úder mezi lopatky a 5x Heimlichův manévr u dospělých). Při zástavě dechu zahajujeme KPR.

Z farmakoterapie lze podat oxygenoterapii (u dušnosti prakticky vždy), diuretika při srdečním selhání, bronchodilatancia a kortikosteroidy u astmatu a CHOPN. V akutním stavu je s výhodou aplikace opiátů, které postiženého lehce uklidní a sníží nároky tkání na kyslík.

U nemocného měříme TK, TF, saturaci kyslíku a natočíme EKG. V rámci již probíhající KPR, nebo v situaci, kdy u pacienta dochází k hypoxii se vznikající poruchou vědomí, je indikováno zajištění dýchacích cest (intubace, laryngeální maska) a zahájení řízené ventilace (ambuvak, UPV). V případě obstrukce na úrovni horních cest dýchacích může být indikována koniopunkce, nebo koniotomie.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů