Skip to main content
 


59 Int Terapie astmatu

Astma bronchiale je chronické onemocnění dýchacích cest, které je spojeno s bronchiální hyperreaktivitou a vznikem nárazové reverzibilní obstrukce dýchacích cest. Incidence astmatu narůstá, řada případů je diagnostikována již u dětí a dospívajících. Prevalence dětské populace se odhaduje okolo 10%.

Příčiny
Predispozice ke vzniku astmatu je daná geneticky, prevalence je vyšší u mladých chlapců, u dospělých žen a u obézních jedinců. K rozvoji astmatu je nutný kontakt s určitým spouštěčem, což jsou nejspíše inhalované alergeny a případně virové infekce proběhlé v dětském věku. Důsledkem je neinfekční zánětlivý proces, který vzniká jako reakce na za normálních okolností jinak zcela neškodný faktor. Zánět způsobí překrvení a otok bronchů a hypersekreci hlenu, dochází i k bronchokonstrikci s rozvojem plicní obstrukce.


Léčba
Astma bronchiale nelze vyléčit, našim cílem je udržet jej pod kontrolou se snížením četnosti exacerbací a zaléčit tyto exacerbace. Používaná léčiva se proto rozdělují na udržovací, užívaná pravidelně, a akutní, užívaná pouze při exacerbaci. Při nedostatečné kontrole se terapie intenzifikuje, naopak při dlouhodobě uspokojivé kompenzaci lze dávku léčiv opatrně ponižovat. Obecně platí, že pravidelně užívané medikace má být účinná, ale zároveň v co nejnižší dávce.

Sledování pacienta zahrnuje zejména informace o výskytu denních a nočních obtíží, o omezení v běžných životních činnostech a o četnosti užívání akutní úlevové medikace.

a) Nefarmakologická léčba
Důležitá je pravidelná pohybová aktivita, která zlepšuje symptomatologii a zlepšuje kvalitu života. Samozřejmostí je zákaz kouření. Pomoci může i respirační fyzioterapie s nácvikem správného dýchání a posílení dýchacích svalů.

Lázeňská péče je indikována pod V/5 - Komplexní lázeňská péče na 28 dnů u FEV1 opakovaně pod 60% nebo při léčbě kortikosteroidy delší než 6 měsíců.


b) Udržovací farmakologická léčba
Léčivy první volby k udržovací léčbě jsou inhalační kortikosteroidy podávané izolovaně, nebo kombinované s beta-2 agonisty s dlouhodobým účinkem (LABA). Příkladem je flutikason + salmeterol (Seretide diskus) nebo budesonid + formoterol (Symbicort). Základní je kortikoidní složka, LABA nemají být pacientům s astmatem podávány izolovaně.
Alternativou je použití antileukotrienů (montelukast), které lze nasadit při nemožnosti kortikoterapie.

Dlouhodobě působící teofyliny (Euphyllin) nejsou běžně podávány, ale mohou mít význam u astmatiků, kteří jsou zároveň kuřáci. Snižují totiž kouřením navozenou kortikorezistenci.

U těžkých perzistujících forem astma bronchiale nereagujících na běžnou léčbu a se zvýšenými hladinami IgE se mohou aplikovat anti-IgE protilátky.

Pro akutní stavy se podávají zejména beta-2-agonisté s rychlým účinkem (RABA). Nutnost jejich užití více než 2x týdně značí nedostatečnou kontrolu astmatu.


c) Terapie akutní exacerbace
Je nutné zhodnotit stav a riziko pacienta a podle toho volit vhodný terapeutický postup. Vycházíme z tíže klinických obtíží, fyzikálního vyšetření a pulzní oxymetrie. Vysoké riziko mají pacienti s těžkým záchvatem astmatu v minulosti, kteří museli být intubovaní, pacienti se známou noncompliance při léčbě a pacienti, kteří musí pro udržení astmatu pod kontrolou užívat vysoké dávky léků.

Základem terapie je inhalace 2-4 dávek RABA (např. Salbutamol - Ventolin), lze opakovat á 4 hodiny, u těžší exacerbace až 6-10 dávek á 1-2 hod. Inhalovat lze i ipratropium-bromid (Atrovent). Z dalších léků jsou indikovány kortikoidy v dávce 0,5-1 mg/kg Prednisonu za 24 hodin.

Při nelepšení, či u těžkých forem astmatického záchvatu je nutná terapie v lůžkovém zařízení. Terapie zahrnuje kortikosteroidy parenterálně (např. Solu-Medrol) a podávají se i teofyliny (Syntophyllin). Neopomenutelnou součástí terapie je oxygenoterapie. V případě progredující hypoxie bez reakce na léčbu, kdy dochází k vyčerpání postiženého, nebo k rozvoji poruchy vědomí, je indikována intubace a UPV.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů