Skip to main content
 


53 Ost Demence

Demence znamená chronicky progredující zhoršování kognitivních funkcí daného jedince. Prakticky vždy je přítomno narušení paměti a případně i dalších vyšších mozkových funkcí (schopnost abstraktního uvažování, úsudek, chápání, rozhodování, učení se apod.). Spolu s narušením těchto funkcí se většinou objevují poruchy emocí (plochost nebo naopak labilita) a poruchy v sociálních vztazích.

 

Příčiny

Nejčastěji demence souvisí s Alzheimerovou chorobou, méně častá je vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a demence při jiných onemocněních (hydrocefalus, hypoxie, metabolické encefalopatie, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova chorea apod.).

 

Diagnostika

Nejprve je nutno demenci diagnostikovat. Důležitá je anamnéza s pacientem a jeho blízkými, při vlastním rozhovoru s pacientem lze vyhodnotit jeho schopnost navázat sociální kontakt, samostatně smysluplně hovořit k tématu a využívat paměť. Přesněji lze využít některých testů sloužících k hodnocení kognitivních schopností, nejčastěji se používá MMSE test (tzv. Mini-mental test). Mělo by být provedeno základní interní vyšetření (včetně náběrů – glykemie, vnitřní prostředí, minerály, hormony ŠŽ) a neurologické vyšetření včetně zobrazovacích metod (obvykle CT vyšetření mozku).


Alzheimerova nemoc
Jedná se o chronické degenerativní onemocnění postihující oblast mozkové kůry. Příčina není zcela jasná, riziko roste s věkem a v některých případech je přítomen rodinný výskyt.

Onemocnění má většinou pozvolný progredující průběh, prvotní příznaky jsou poměrně nespecifické. Postupně se rozvíjí poruchy paměti. Nejvíce postižena je krátkodobá paměť, zatímco dlouhodobá paměť je velmi dlouho relativně intaktní. Spolu s pamětí se objevují poruchy emocí (labilita, deprese, sklony k agresivitě). Při progresi onemocnění se začne zhoršovat prostorová orientace a nemocný nepozná ani známé okolí a osoby. Spolu s tím klesají sociální dovednosti a schopnost vykonávat jednoduché úkony, což souvisí se ztrátou soběstačnosti. U některých pacientů se rozvíjí psychotické projevy s bludy a halucinacemi. Prognóza je poměrně špatná a pohybuje se okolo 10 let od stanovení diagnózy.

U pacienta s podezřením na rozvoj demence by měl být proveden některý z hodnotících testů (obvykle MMSE) a měly by být vyloučeny jiné organické příčiny demence (biochemické náběry, CT vyšetření mozku). Definitivním průkazem je histologické vyšetření mozku při pitvě.

Terapie není příliš efektivní, používají se inhibitory acetylcholinesterázy, rivastigmin a memantin. Součástí terapeutického přístupu může být i umístění nemocného ve zdravotnickém zařízení specializované na terapii Alzheimerovy demence (Alzheimer centra, geriatrická oddělení psychiatrických nemocnic apod.).


Vaskulární demence
Vaskulární demence typicky vzniká na základě ischemického poškození mozku vlivem CMP, které mohou být buď rozsáhlejší, nebo drobné a méně nápadné (lakunární infarkty). Oproti Alzheimerově nemoci bývá zhoršení náhlé a dlouhodobý průběh je více schodovitý. Dominují poruchy učení, emocí (emoční inkontinence, tj. neudržení emocí) a poruchy chůze (krátké krůčky a časté pády). U rozsáhlejších mozkových příhod může být přítomen i objektivní neurologický deficit.

Kromě vlastního potvrzení demence je důležité neurologické vyšetření s pozitivním neurologickým nálezem a-nebo nález na CT vyšetření mozku (ložiska ischemie, leukoaraioza). Terapie je obtížná a v podstatě spočívá v prevenci aterosklerózy a podávání antiagregačních léků.


Demence u Parkinsonovy nemoci
Demence doprovází řadu případů Parkinsonovy nemoci. Jde o rozšířené onemocnění u seniorů, principem je degenerace neuronů bazálních ganglií se sníženou torbou dopaminu. Symptomům dominuje parkinsonský syndrom, který zahrnuje rigiditu, intenční tremor a celkovou hypokinezu s obtížnou iniciací pohybů. Základem terapie jsou antiparkinsonika (levodopa, dopaminoví agonisté, inhibitory zpětného vychytávání dopaminu apod.), ostatní léky mají pomáhat řešit související komorbidity. Při zmatenosti lze podávat antipsychotika, přednost by však měla mít ta atypická (typická antipsychotika mohou vyvolat parkinsonský syndrom).


Demence s Lewyho tělísky
Jde o degeneraci neuronů v oblasti mozkové kůry a bazálních ganglií. Kromě demence se vyskytují zrakové halucinace a jsou přítomny rigidní pohybové symptomy připomínající Parkinsonovu nemoc. Pohyb je dále ztížen tendencí k pádům, v noci se mohou vyskytnout mimovolní pohyby ve spánku.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů