Skip to main content
 


50 Int Synkopa v terénní praxi

Synkopa znamená krátké náhle vzniklé bezvědomí se ztrátou posturálního tonu, která se spontánně upraví. Obvykle je doprovázena pádem. Synkopy můžeme rozdělit na primární a sekundární, které jsou spojeny s přítomností jiného onemocnění. Patogeneticky jde většinou o dočasnou poruchu mozkové perfúze, periferní vasodilataci, nebo obojí.

Příčiny:
a) kardiální
b) nekardiální
c) synkopa nejasné etiologie

Děti a dospívající zejména vasovagální, případně psychiatrická
Dospělí především ortostatická a méně často i kardiální
Senioři nad 65 let myslet zejména na kardiální etiologii a na polékovou hypotenzi

 

1. Kardiální synkopa

Z kardiálních příčin je nutno jmenovat arytmie (asystolie, bradykardie, epizoda komorové tachykardie, méně často běh SVT) a onemocnění srdce (zejména aortální stenóza, hypertrofická kardiomyopatie).

 

2. Reflexně zprostředkovaná synkopa


a) Vasovagální synkopa - Jde o běžnou formu synkopy, je benigní, způsobuje ji náhlý pokles krevního tlaku a bradykardie při vasovagální dysbalanci s krátkodobým zhoršením prokrvení mozku. Vagová etiologie je typicky spojena s vegetativními příznaky (bledost, pocení, nevolnost, hyperventilace).

b) Situační synkopa - Jde o častou formu synkopy, dochází k ní při mikci, méně často při kašli nebo defekaci. Principem je vagová reakce vedoucí k vasodilataci a hypotenzi.

c) Syndrom karotického sinu – Bradykardie a hypotenze vzniká při stlačení karotického sinu, například jde o těsně zapnutý límeček košile.

 

3. Ortostatická synkopa

Vzniká v důsledku nedostatečné vasokonstrikce při změně polohy těla, zejména při vertikalizaci (rychlé vstání ze sedu, nebo z lehu).

 

4. Neurologické synkopy

Mezi neurologické příčiny krátkodobého bezvědomí patří hypoxie mozková cévní etiologie (např. Vertebrobasilární insuficience) a epileptický záchvat. Epileptický záchvat je často doprovázen pomočením, křečemi, pokousáním jazyka a dezorientací po probrání se.

 

5. Psychiatrické synkopy

Psychiatrické příčiny synkop nejsou vzácné, může jít o známky hysterie nebo akutní stresové reakce.

 

6. Polékové synkopy

Největší riziko je u bradykardizujících léků, nitrátů a antihypertenziv. Synkopa může vzniknout i při intoxikacích alkoholem a jinými návykovými látkami.



Diagnostika: Základem diagnostiky je anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta. U anamnézy jsou důležité informace o okolnostech vzniku synkopy (vertikalizace, určitá činnost, fyzická námaha) a doprovodných příznacích (křeče, pomočení, pokousání jazyka, palpitace, pocení, celková nevolnost). Rodinná anamnéza má význam stran kardiálních onemocnění a velmi důležité je i zjištění aktuální farmakologické anamnézy (nitráty, antihypertenziva apod). Z fyzikálního vyšetření je důležité per rectum (meléna!), orientační neurologické vyšetření a poslechové vyšetření srdce (šelest při aortální stenoze). Součástí vyšetření by mělo být změření TK po vertikalizaci a při podezření na vasovagální etiologii i masáž karotického sinu. K záchytu arytmií je ideální EKG, případně EKG holter. Organické onemocnění srdce je ideálně diagnostikovatelné echokardiograficky. U recidivujících nekardiálních synkop je vhodný test na nakloněné rovině.


Léčba: U pacientů s vasovagální synkopou mohou mít efekt beta-blokátory (např. metoprolol 25mg 2x denně) a fludrokortison (0,1-1 mg denně). Podpůrnou terapií je dostatečný přísun tekutin a lehce zvýšené solení potravin. Ortostatická synkopa reaguje opět dobře na fludrokortison. Kardiální, neurologické a psychiatrické synkopy léčí příslušní specialisté. Je-li příčinou těžká bradykardie, může být indikována kardiostimulace. U běhů komorové tachykardie může být indikována implantace ICD.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů