Skip to main content
 


50 Dif Zduření krčních uzlin

Tato problematika v podstatě odpovídá otázce č. 22 (dif. dg. lymfadenomegalie). I krční lymfadenomegalie bývá nejčastěji způsobena infekčními stavy a o poznání méně často maligními tumory.

Lymfatické uzliny krku jsou poměrně četné, nacházíme je povrchově i v hlubších anatomických vrstvách. Na přechodu krku a hlavy speciálně rozlišujeme lymfatické uzliny submandibulární, preaurikulární, retroaurikulární a okcipitální.


Příčiny:

Infekční stavy – Lymfadenomegalie je spíše bolestivá. Z infekcí může jít o streptokokovou angínu, infekční mononukleózu, rubeolu (typicky retroaurikulární uzliny!), toxoplazmózu, boreliózu, CMV, HSV a krční formu TBC. Krční lymfadenomegalie může být ovšem i součástí generalizované celotělové lymfadenomegalie u druhého stadia syfilis, u boreliózy a u HIV infekce.

Tumory krku – Nebolestivá lymfadenopatie může doprovázet generalizaci některých tumorů krční oblasti (karcinomy jazyka a laryngu, karcinom štítné žlázy, některé tumory plic a tumory jícnu) a jinak bývá přítomna i u hematologických malignit (zejména lymfomy).

Jiné příčiny – Lymfadenomegalie oblasti krku se může objevit např. při sarkoidóze a Castlemanově chorobě. Castlemanova choroba má určitý maligní potenciál a může přejít do lymfomu.


Postup: Anamnéza zahrnuje otázky na dobu trvání obtíží, bolestivost uzlin a přítomnost jakýchkoliv dalších příznaků (dysfagie, febrilie, noční pocení). Důležitá je i epidemiologcká anamnéza, kontakt se zvířaty, cestování apod. Bolestivá lymfadenomegalie je typická spíše pro infekce, nebolestivá je podezřelejší z maligní etiologie. Obvykle fyzikálně vyšetříme krk, abychom určili lokalizaci uzlin, vyšetříme pohledem hrdlo a eventuálně provedeme výtěr. Z krevních náběrů nás nejvíce zajímá FW, CRP a KO, při podezření na infekční mononukleózu je vhodné doplnit JT. Při podezření na infekční etiologii lze řadu vyvolávajících agens prokázat sérologicky (EBC, CMV, toxoplazmóza, borelióza, syfilis, HIV apod.).

Při přetrvávající krční lymfadenomegalii nejasné etiologie, nebo při nebolestivé lymfadenomegalii u rizikovějšího pacienta (věk nad 40 let, muž, kuřák) je vhodné došetření ORL lékařem. Pokud není jasná etiologie zjištěna, je vhodné provést UZ krku s přesnějším zhodnocením velikosti a počtu zvětšených uzlin a s odhadem benignosti tohoto zvětšení. Definitivním řešením je exstirpace některé z uzlin a její odeslání na histologické vyšetření. K vyloučení etiologie z plic nebo jícnu je vhodný RTG hrudníku a esofagoskopie.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů