Skip to main content
 


43 Dif Epilepsie

Epilepsie je neurologický stav, který se projevuje recidivami tzv. epileptických záchvatů. Epilepsii můžeme rozdělit na primární a sekundární, její přítomnost může pro dotyčného znamenat výrazné omezení (např. problémy s řidičským průkazem).


Příčiny: Příčina primární epilepsie není jasná, v mozku se vytvoří oblast abnormální elektrické aktivity, která může být aktivována tzv. spouštěčem (alkohol, únava, spánková deprivace, pozorování zdroje blikajícího světla apod.). Sekundární epilepsie vzniká na podkladě jasně definovaného onemocnění mozku (úraz, hypoxie, meningoencefalitidy, mozkové nádory, poškození při chronickém alkoholizmu apod.).


Projevy a rozdělení: Epileptické záchvaty mohou mít různý průběh a podle toho je rozdělujeme. Dodejme, že v některých případech vzniku samotného záchvatu předchází tzv. aura, která má většinou podobu některých smyslových vjemů (např. zápach spálené gumy).

Základní rozdělení epileptických záchvatů je na parciální a generalizované (primárně generalizované, nebo vzniklé z původně parciálních záchvatů).

1. Parciální záchvaty vycházejí z jedné mozkové hemisféry, mohou i nemusí být spojené s poruchou vědomí a mohou být motorické nebo senzitivní. Typickým příkladem jsou Jacksonské záchvaty se šířícími se záškuby svalových skupin (motorické) nebo brněním (senzorické) na jedné končetině.

2. Generalizované záchvaty jsou většinou spojené s poruchou vědomí, případě s retrográdní amnézií, dále je můžeme dělit na konvulzivní a nekonvulzivní.

a) Tonicko-klonický záchvat (konvulzivní) – Dříve byl znám jako grand mal. Projevuje se poruchou vědomí a silnými záškuby všech svalových skupin, kdy se kontrakce střídají s relaxací. Postižený člověk si může pokousat jazyk, mívá pěnu u pusy a velice často dochází k uvolnění svěračů s pomočením. Po záchvatu přetrvává zmatenost a slabost.

b) Absence (nekonvulzivní)– Absence byla dříve známa jako petit mal. Projevuje se krátkodobou poruchou vědomí bez výrazné motorické aktivity, postižený se jakoby zahledí do prázdna a nereaguje.

c) Atonický generalizovaný záchvat (nekonvulzivní) – Tento typ záchvatu bývá spojen s poruchou vědomí a ztrátou tonu svalových skupin s pádem.


Diagnostika: Při podezření na proběhlý epileptický záchvat je nutné vyšetření neurologem, anamnesticky jsou důležité informace o stavech bezvědomí v minulosti, znalost užívané medikace a vztah k alkoholu. U daného záchvatu se snažíme zjistit jeho průběh a především typické známky tonicko-klonického záchvatu (pokousání jazyka, pěna u úst, pomočení) Fyzikální vyšetření by mělo vyloučit neurologickou lateralizaci a známky meningeálního dráždění. Z krevních náběrů jsou důležité minerály, glykemie, CRP a TSH. Ze zobrazovacích metod je nutné provést CT vyšetření mozku nebo MR k vyloučení jasné organické patologie. Diagnózu epilepsie může pomoci určit provedení EEG.


Terapie: Léčba epilepsie spočívá ve snížení rizika epileptických záchvatů a případně v terapii vyvolávající příčiny, pokud jsme toho schopni. Nefarmakologická léčba epilepsie zahrnuje pravidelný režim spánku, zákaz noční práce, zákaz alkoholu a vyhýbání se místům s výrazně blikajícími světly.

Farmakoterapie je důležitou léčebnou modalitou, zahajuje se obvykle až po druhém nevyprovokovaném záchvatu a zahrnuje podávání některého léku ze skupiny antiepileptik, v určitých případech se podávají i jejich kombinace. Výběr epileptika závisí na předepisujícím neurologovi a lze jen dodat, že u fertilní ženy plánující těhotenství je nejvhodnější gabapentin a lamotrigin.

Chirurgické zákroky přicházejí v úvahu u těžších forem epilepsie refrakterní na farmakoterapii. Princip spočívá v destrukci epileptogenního centra, případně nervových drah podílejících se na šíření abnormálních vzruchů.

Terapie akutního záchvatu spočívá v zabránění zranění (odstranění předmětů z dosahu) a v podání 10 mg diazepamu i.v. nebo p.r.


Právní aspekty: Jedinec s diagnostikovanou epilepsií by neměl pracovat noční směny, neměl by pracovat ve výškách, neměl by pracovat jako profesionální řidič, neměl by pracovat u zdrojů sálavého tepla a elektrického napětí, neměl by pracovat u otevřených rotačních a posuvných strojů a neměl by vykonávat činnost dobrovolného hasiče.

Řízení motorového vozidla je možné pouze neprofesionálně u kompenzovaného epileptika, ale vždy se musí písemně vyjádřit neurolog! U epileptika po prvním záchvatu, nebo u epileptika se sporadickými záchvaty (bezzáchvatové období alespoň 2 roky) bez farmakoterapie je zákaz řízení alespoň 6 měsíců od posledního záchvatu.

U epileptika s nasazenou farmakoterapií je zákaz řízení alespoň 1 rok od posledního záchvatu.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů