Skip to main content
 


42 Int Hypertenze

Hypertenze je onemocnění s vysokou prevalencí, v ČR postihuje 20-50% dospělé populace. Jedná se o významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Definice a klasifikace
Arteriální hypertenze je opakované zvýšení TK nad 140/90 naměřené minimálně při dvou různých návštěvách. Podtypem je izolovaná systolická hypertenze s sTK nad 140 při normálním dTK.

Hypertenze 1. stupně 140-160/90-100
Hypertenze 2. stupně 160-180/100-110
Hypertenze 3. stupně nad 180/nad 110

Rezistentní hypertenze je taková, kdy se nepodaří snížit TK pod 140/90 trojkombinací antihypertenziv obsahující diuretikum.

Dříve se hypertenze rozdělovala do stadií ve vztahu k orgánovým onemocněním.
Hypertenze I.st. - prostá hypertenze bez orgánových změn
Hypertenze II.st. - hypertenze + subklinické orgánové poškození
Hypertenze III.st. - hypertenze + porucha funkce orgánů, kardiovaskul. onemocnění


Příčiny
Podle příčin rozdělujeme hypertenzi na primární a sekundární.

Primární hypertenze je způsobena řadou vzájemně se kombinujících faktorů, jako je věk, genetická predispozice, obezita, zvýšený příjem soli apod. Představuje asi 90% případů.

Sekundární hypertenze je vyvolána jiným jasně definovaným onemocněním, po úspěšném vyléčení této choroby může hypertenze zcela vymizet. Představuje asi 10% případů. Do těchto stavů patří zejména endokrinologická onemocnění (primární hyperaldosteronismus, feochromocytom), renální choroby (renální parenchymatózní a renovaskulární), syndrom spánkové apnoe, poléková hypertenze, hypertenze při abuzu návykových látek a hypertenze při koarktaci aorty.


Měření TK
V ambulanci je vhodné měřit 3x po sobě, při první návštěvě pacienta na obou pažích. Ideálním způsobem je auskultační manžeta. Z automatických tonometrů je nutní používat přístroje s manžetou na paži, které jsou pravidelně kalibrovány certifikační autoritou.


Vyšetření
Po stanovení diagnózy je nutné provést další vyšetření, v případě podezření na sekundární hypertenzi předat pacienta do specializovaného centra. Dispenzarizace hypertoniků v ambulanci praktického lékaře je vhodná á 3 měsíce.

Z vyšetření je nutné zjištění anamnézy, fyzikální vyšetření včetně palpace periferních tepen, krevní náběry (Na, K, glc, urea, krea, lipidy, kyselina močová, KO), moč ch+s, EKG, a odhad glomerulární filtrace.

Mikroalbuminurie je nutná u gravidních hypertoniček, hypertoniků pod 30 let, u nemocných s rezistentní hypertenzí a nemocných s hypertenzí III. stupně.

Celkové kardiovaskulární riziko pro daného pacienta určujeme podle SCORE tabulek kardiovaskulárního rizika. Za vysoké riziko považujeme riziko nad 5% (tj. více než 5% riziko úmrtí na KVO v následujících 10 letech).
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů