Skip to main content
 


35 Dif Pacient s bolestí v zádech

Bolesti zad tvoří významnou část obtíží, se kterými pacienti ordinaci praktického lékaře navštíví. Bolesti zad jsou častou příčinou pracovní neschopnosti a mají silný socio-ekonomický dopad.

 

Rozdělení


Dělení bolestí zad dle časového hlediska
a) Akutní – trvají méně než 6 týdnů
b) Subakutní – trvají 6-12 týdnů
c) Chronická – trvají déle než 12 týdnů

Dělení bolestí zad dle postižení nervového systému
a) Bolesti bez postižení nervového systému – primárně spadají do kompetence VPL
b) Bolesti s postižením nervového systému – spadají do kompetence specialistů

 

Příčiny


Degenerativní změny páteře – Do této skupiny patří osteochondróza (degenerace meziobratlových plotének), spondylóza (degenerace meziobratlových prostor s častou tvorbou osteofytů), spondylartróza (degenerace meziobratlových kloubů, může vést ke stenóze páteřního kanálu), spondylolýza (přerušení oblouku obratle) a spondylolistéza (posun obratlového těla ve vztahu k obratli pod ním).

Funkční poruchy, svalová dysbalance, instabilita páteře – Jde o extrémně časté příčiny bolestí zad, jsou způsobeny nesprávným držením těla a nevhodnou fyzickou aktivitou s jednostranným přetěžováním určitých svalových skupin. Velmi často souvisí s pracovním zatížením.

Psychogenní a psychosociální faktory – Tvoří důležité a mnohdy podceňované pozadí u chronických bolestí zad. V řadě případů nelze vyloučit ani částečné účelové chování pacientů.

Nádory, infekce, traumata a závažné neurologické stavy – Nádory mohou být primární (míšní tumory) i sekundární (kostní metastázy). Z infekcí jsou u páteře na prvním místě spondylodiscitidy. U traumat se často setkáváme s kompresivními frakturami u jedinců s osteoporózou. Závažné neurologické stavy jsou zejména některé formy výhřezu meziobratlové ploténky, přičemž skutečně urgentní je tzv. syndrom kaudy. Tato onemocnění bychom měli cíleně vyhledávat a snažit se, aby se pacienti včas dostali ke specialistům. Ve vyhledávání rizikových nemocných bychom měli používat tzv. „červené praporky“ (viz. níže).

Neinfekční zánětlivá onemocnění – Do této skupiny patří autoimunitní choroby, jako je například revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc, spondylartritidy při IBD

Failed back surgery syndrome – Jde o chronické bolesti zad následující po neurochirurgických operacích páteře. Příčina není zcela jasná a léčba je velice svízelná.

 

Radikulární a pseudoradikulární syndrom

Radikulární syndrom znamená, že kromě vlastních bolestí zad dochází k dráždění jednoho, nebo více míšních kořenů, což vede k poruchám periferních nervů vycházejících z daného míšního kořene. Často se objevuje na DKK a na HKK. Bolest typicky vystřeluje z oblasti páteře až do prstů po určité konkrétní straně končetiny, objevují se parestezie a případně jsou narušeny funkce některých svalových skupin. Specifickým podtypem je syndrom kaudy. Jde o dráždění míšních kořenů vycházejících z kauda equina, objevuje se při masivním výhřezu ploténky L5/S1. Kromě náhlých asymetrických bolestí DKK se objevují poruchy motoriky a senzitivity, poruchy močení a sedlovitá hypestezie. Jde o urgentní stav, pacient musí být ihned transportován na neurologické a následně na neurochirurgické operace.

Pseudoradikulární syndrom zmíněný stav pouze částečně napodobuje, vídáme jej na dolních končetinách, bolest vystřeluje nad koleno a nejsou přítomny další patologie (poruchy citlivosti a hybnosti).

 

Červené praporky

Jde o anamnestické okolnosti a objektivně hodnotitelné výsledky, které nás upozorňují na riziko vážnějšího onemocnění, jehož jsou bolesti zad příznakem. Jde o trvající silné bolesti bez reakce na terapii, bolesti vleže, nedávné trauma, anamnézu onkologického onemocnění, současně přítomnou horečku, subfebrilie, noční pocení, poruchy motoriky a senzitivity, poruchy močení, imunosupresi, elevaci CRP, FW a změny v krevním obraze.

 

Diagnostika

Jako vždy je základem anamnéza a fyzikální vyšetření. Anamnéza by měla zahrnovat charakter, lokalizaci, délku trvání a vystřelování bolesti, úlevovou polohu a další. Kromě toho by měla cílit na zmíněné červené praporky.

Fyzikální vyšetření zahrnuje pohled na pacienta ve vzpřímeném stoji, vyšetření v předklonu a záklonu, k určení kořenového dráždění na DKK se vyšetřuje stoj na patách a špičkách a Laseque.

Z krevních náběrů má hlavní význam sedimentace a CRP. Ze zobrazovacích metod je pro praktického lékaře základem nativní RTG daného úseku páteře. Dokonalejší zobrazovací metody představuje CT, MR a kostní scintigrafie.

 

Terapie

Základem terapie prostých bolestí zad je klid (dočasná pracovní neschopnost), farmakoterapie (NSA + myorelaxancia) a rehabilitace (např. manuální RHB, terapeutický UZ, elektroléčba aj.). Efekt řady postupů je na hranici placeba, pacient mnohdy potřebuje k uzdravení čas. Důležitá je i psychická stránka věci, při známkách depresivního syndromu jsou ke zvážení anxiolytika a antidepresiva.

Pokud jsou bolesti zad vyvolané konkrétním organickým onemocněním, snažíme se léčit toto onemocnění a jeho následky. U chronických bolestí bez řešitelné příčiny je na zvážení posouzení invalidity a terapie bolestí dle analgetického žebříku WHO. V řadě případů jsou nutné i opioidy.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů