Skip to main content
 


33 Ost Duševní poruchy laktace a klimaxu

Určité formy duševních poruch jsou u žen typicky spojené s hormonálními změnami v rámci menstruačního cyklu a silnějších změn v těhotenství a v klimakteriu.


Psychické poruchy v graviditě
V graviditě je zvýšený výskyt depresivní symptomatologie, vyšší riziko je u žen s depresivními symptomy v minulosti. Riziko může být u prvního těhotenství potencováno určitou nejistotou a strachem z neznámého, vyloučit nelze ani primárně nezdravotnická problematika (nedostatek finančních prostředků, problematika svobodných matek apod.). Lehké případy se řeší primárně psychoterapeuticky, u těžších může být nutné nasazení antidepresiv. Tento postup by měl provádět psychiatr ve spolupráci s gynekologem.


Psychické poruchy v poporodním období
V poporodním období se mohou v podstatě objevit tři stavy spojené s depresivním laděním – poporodní blues, poporodní depresivní porucha a nebezpečná laktační psychóza.

Poporodní blues – Je typické vznětlivou kolísavou náladou, trvá asi 14 dnů a pak vymizí, může ovšem přejít do poporodní depresivní poruchy. Stav většinou nevyžaduje specifickou terapii, postačuje podpora od partnera, rodiny a případně přátel.

Poporodní depresivní porucha – Rozvíjí se až za několik týdnů po porodu, vzniká de novo, nebo z poporodního blues. Kromě depresivního ladění se vyskytuje anxieta a někdy i halucinace. Matka postižená touto diagnózou může mít narušený vztah k dítěti a nedávat mu dostatek potřebné péče. Základem terapie je psychoterapie a SSRI antidepresiva (sertralin).

Laktační psychóza – Jde o vzácnější diagnózu, příčina jejího rozvoje není vždy zcela jasná, riziko je velice vysoké u ženy s laktační psychózou v anamnéze. Dochází k rozvoji psychotického stavu s bludy a halucinacemi, matka ztrácí schopnost pečovat o dítě a je vyšší riziko suicidálního jednání, nebo usmrcení novorozence. Při podezření na laktační psychózu musí být žena co nejdříve vyšetřena psychiatrem a při potvrzení hospitalizována na psychiatrickém oddělení. Léčba většinou vyžaduje farmakoterapii (antipsychotika, antidepresiva) a efekt může mít i elektrokonvulzivní terapie.


Psychické poruchy v klimakteriu
Podobně jako v těhotenství je i v klimakteriu vyšší riziko psychických poruch, kterým dominují depresivní stavy. Kombinuje se efekt hormonálních změn a sociálních faktorů (ztráta fertility, partnerská problematika, pracovní problematika, syndrom prázdného hnízda apod.). Terapie se v zásadě neodlišuje od ostatních depresivních stavů.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů