Skip to main content
 


32 Int Otrava organickými rozpouštědly

Organická rozpouštědla jsou pestrou skupinou sloučenin. Za běžných podmínek mají sice podobu kapalin, ale bývají prchavé, a proto se lze setkat jak s intoxikacemi peorálními a transkutánními, tak s intoxikacemi inhalačními.

Prakticky všechna organická rozpouštědla jsou jedovatá - některá relativně málo, jiná velmi silně. V lidském organizmu se biotransformují, na čemž mají velký podíl enzymy, jako jsou alkoholdehydrogenáza a acetaldehyddehydrogenáza. K vylučování z těla dochází především močí, případně dechem.


Obecné projevy

CNS – Účinky na CNS u většiny organických rozpouštědel dominují. Nejprve se objevuje euforie, excitace a případně halucinace, později nastává zmatenost, útlum a bezvědomí. Při chronickém kontaktu (např. čichači toluenu) s toxickými sloučeninami se objevuje narušení osobnosti, pokles intelektu a známky organického psychosyndromu.

Myokard – Účinky organických rozpouštědel zvyšují riziko vzniku arytmií, včetně těch maligních.

Ledviny – Některá organická rozpuuštědla působí nefrotoxicky, zejména glykoly.

Hematotoxicita – Hematotoxicita je typická pro benzen.


Typy organických rozpouštědel

1. Alkoholy – Do této skupiny patří zejména etanol a metanol. Více o této problematice najdete ve zkouškové otázce číslo 30.

2. Glykoly – Hlavním zástupcem této skupiny je etylenglykol, což je oblíbená příměs nemrznoucích kapalin (Fridex). Chuť je sladká, v organizmu z něj vznikají vysoce toxické metabolity, příznaky jsou podobné jako u otravy metanolem a zahrnují neurotoxicitu, kardiotoxicitu a nefrotoxicitu. Větší dávka cca 150 mililitrů vyvolá multiorgánové selhání a smrt.

3. Ropné produkty – Do této skupiny patří například benzín a nafta. Benzín je relativně málo toxický, letální dávka se pohybuje mezi 300-500 mililitry. Po perorálním užití se nesmí vyvolávat zvracení. Při aspiraci vzniká pneumonie.

4. Aromatické uhlovodíky – Do této skupiny patří například benzen a toluen. Toluen je využíván některými drogově závislými k inhalaci, protože způsobuje euforii a halucinace. Pi předávkování se objevuje bezvědomí a dojít může i k depresi dechového centra.

5. Chlorované uhlovodíky – Do této skupiny patří například trichloretylen a chloroform. Otrava může být inhalační i perorální. Sloučeniny této skupiny bývají nefrotoxické i hepatotoxické.


Terapie: Základem terapie je co nejrychlejší ukončení vstřebávání toxické látky a zajištění a udržení základních vitálních funkcí. Při bezvědomí s narušením dechového centra je indikována intubace a umělá plicní ventilace. Důležitá je parenterální hydratace a udržování dostatečné diurézy, efekt může mít i forsírovaná diuréza. Speciálně u ropných produktů se nemá vyvolávat zvracení, při bronchopneumonii se podávají antibiotika a u metanolu s etylenglykolem známe specifická antidota (etanol, fomepizol).
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů