Skip to main content
 


30 Int Otrava alkoholem a metylalkoholem

Etanol

Etanol neboli ethylakohol (CH3-CH2-OH) je tekutina bezbarvá tekutina ostrého zápachu, která se v naší společnosti masivně konzumuje jako součást alkoholických nápojů. Využívá se její intoxikační efekt na CNS, který je do určité míry vnímán jako příjemný, svou roli hraje i častý vznik závislosti.


Metabolizmus
Po perorálním přijetí se ethylakohol velmi snadno vstřebává z GIT do krve. Má poměrně výrazný účinek na CNS, kromě toho má efekt i na ústrojí rovnováhy a pohybu. Z dalších metabolických vlivů má význam hypoglykemizující efekt etanolu (inhibice glukoneogeneze) a jeho vliv na zvýšení diurezy a na zvýšení tepelných ztrát. Postupně je v játrech přeměňován enzymem alkoholdehydrogenáza na acetaldehyd, což je toxická sloučenina zodpovědná za příznaky kocoviny.


Klinické příznaky intoxikace
do 1 promile - lehká intoxikace většinou zahrnuje euforii, ztrátu zábran a zvýš. komunikativnost

1-2 promile - středně těžká intoxikace již zahrnuje poruchy řeči, poruchy rovnováhy, dochází k narušení úsudku, obejvují se poruchy koordinace a rovnováhy

2-3 promile - dochází k vážnějšímu narušení vědomí, bývá přítomna zmatenost, bývá vážně narušena koordinace pohybů, řeč je setřelá

nad 3 promile - efekt je značně individuální, ale často se vyskytuje bezvědomí, je vysoké riziko útlumu dechového centra, může se objevit zvracení s aspirací


Diagnostika
Detekční přístroje umožní určit množství etanolu v krvi nepřímo díky průkazu jeho koncentrace ve vydechovaném vzduchu. Přesnou koncentraci etanolu v krvi můžeme zjistit z krevního odběru. U těžkých intoxikací je nutné monitorovat stav vědomí, TK, TF, diurézu a parametry vnitřního prostředí včetně glykemie, minerálů a acidobazické rovnováhy. Při nejasné anamnéze je vhodné provést neurologické vyšetření a CT vyšetření mozku.


Terapie
U těžších intoxikací je nutná hospitalizace na monitorovaném lůžku. Nutná bývá parenterální hydratace, ideální jsou roztoky s glukozou. Při velmi těžké intoxikaci s hypoxií při útlumu dechového centra může být indikována intubace a UPV. Většina eliminačních metod je zcela bez efektu, u těžkých případů může být nicméně indikována hemodialýza.


 

Metanol

Metanol (CH3-OH) je bezbarvá tekutina štiplavého zápachu. Používá se v průmyslu a někdy i jak součást nemrznoucích směsí. K otravě může dojít nešťastnou náhodou, nebo v sebevražedném úmyslu, v roce 2012 se nicméně odehrála kauza tzv. metanolové aféry s kriminálním podtextem, kdy byl metanol záměrně přidáván do prodávaného alkoholu se záměrem snížit jeho prodejní cenu.


Patofyziologie: Metanol sám o sobě výrazně toxický není, smrtelně nebezpečné jsou ovšem jeho metabolické produkty. Enzymem alkoholdehydrogenáza je přeměňován na formaldehyd a ten je dalším enzymem acetaldehyddehydrogenáza metabolizován na kyselinu mravenčí. Smrtelná dávka metanolu pro dospělého člověka může být cca 30-50 gramů.


Klinické příznaky: Klinické projevy se většinou objevují do několika hodin po požití metanolu. Dominují trávicí obtíže, zvracení, bolesti hlavy, vertigo a velmi často poruchy zraku (vysoká toxicita vůči zrakovému nervu). Postupně se rozvíjí metabolická acidoza, která vede k rozvratu vnitřního prostředí s multiorgánovým selháním a ke smrti.


Diagnostika: Stanovit diagnozu nemusí být snadné, pokud nemáme anamnestické informace o požití metanolu. Typická je metabolická acidoza. Po přijetí na lůžko JIP/ARO je nutná monitorace stavu vědomí, TK, TF a vnitřního prostředí (minerály, renální parametry, JT, a zejména Astrup).


Terapie: Základem terapie je podávání etanolu, který se metabolizuje enzym alkoholdehydrogenáza s vyšší afinitou. Podávání etanolu musí být monitorované, ideální koncentrace etanolu v krvi je 1 promile. Výrazně dražší, ale jednodušší variantou je podávání sloučeniny fomepizol, která blokuje enzym alkoholdehydrogenázu a tak zabrání přeměně metanolu na jeho toxické meziprodukty. V případě rozvoje závažných klinických příznaků otravy je základem terapie zajištění základních životních funkcí (UPV, parenterální hydratace apod.) a efekt může mít i hemodialýza.


 

Otrava glykoly

Nejčastější formou otravy glykoly je intoxikace etylenglykolem. Jedná se o důležitou příměs nemrznouvích směsí, má příjemnou sladkou chuť. Její metabolické produkty jsou opět výrazně toxické (etylenglykoladehyd a kyselina šťavelová) a způsobují multiorgánové poškození s metabolickou acidózou. Terapie se v zásadě neodlišuje od intoxikace metanolem.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů