Skip to main content
 


21 Dif Škytavka

Škytavka (singultus) je obtěžující příznak, jehož chronické formy mohou souviset i se závažnými onemocněními. Jde o reflexivní stahy bránice spojené s rychlým a prudkým nádechem. Mozkové centrum pro tento reflex je v míše, signály jsou vedeny cestou nervus phrenicus a nervus vagus.


1. Nezávažné příčiny – Nezávažné příčiny škytavky drtivě převažují a způsobují akutní záchvaty škytání krátkého trvání. Škytavku této příčiny může způsobit distenze jícnu a žaludku, příjem sycených tekutin, případně podráždějí trávicího traktu kořením.


2. Vážnější příčiny – V těchto případech škytavka nemizí a stává se z ní chronický problém. Příčiny můžeme vcelku logicky odvodit ze znalosti fyziologie výše zmíněného reflexu.

a) Onemocnění plic a mediastina – K podráždění nervus phrenicus může dojít patologickými nitrohrudními procesy (pneumonie, tumory plic, mediastinitidy a tumory mediastina).

b) Onemocnění jícnu – Příčinou singultu může být obstrukce jícnu tuhým soustem, nádory a ezofagitidy.

c) Onemocnění srdce – Singultus může vnikat při perikarditidách a u infarktu myokardu.

d) Onemocnění dutiny břišní – Tyto choroby mohou způsobit přímé podráždění bránice. Jde například o ileózní stavy, peritonitidy, tumory žaludku, tumory a metastázy jater, abscesy jater, pankreatitidy a tumory pankreatu apod.

e) Metabolické příčiny – Škytavka vzniká při uremii, při poruchách acidobazické rovnováhy, u minerálové dysbalance (především hyponatremie) a u dekompenzace diabetu.

f) Postižení CNS – V těchto případech dochází k postižení centra pro singultus v míše. Může jít o důsledek CMP, mozkových tumorů, meningoencefalitid, toxického účinku alkoholu a psychiatrických stavů.


Postup: Při akutní krátce trvající škytavce není většinou další dovyšetřování nutné. Přetrvávající škytavka by měla být dovyšetřena. Kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření zaměřeného na hrudník a břicho a orientačního neurologického vyšetření je vhodné doplnit krevní náběry (glykemie, renální parametry, minerály, CRP, Astrup) a provést základní zobrazovací metody (RTG plic a UZ břicha). Je-li podezření na organické onemocnění horního GIT, je nejvhodnějším vyšetřením esofagogastroskopie. Při podezření na onemocnění CNS je vhodné provést CT vyšetření mozku.


Terapie: Škytavka většinou vymizí při zadžení dechu, hypoventilaci do papírového sáčku, u Valsalvova manévru, po vypití malého množství neperlivé vody apod. Z medikace lze použít benzodiazepiny (Diazepam), neuroleptika (Haloperidol), prokinetika (metoklopramid - Degan) a antiepileptika. Je-li zjištěna závažná příčina škytavky, je samozřejmě hlavním cílem léčit tuto příčinu.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů