Skip to main content
 


20 Int Přehřátí, úpal, podchlazení

Úpal

Úpal znamená poškození organizmu vlivem přehřátí při kumulaci tepelné energie uvnitř organizmu.

Příčiny: Úpal je důsledkem poruchy termoregulace s nerovnováhou mezi příjmem tepelné energie a jejím výdejem. Typickými příčinami jsou pobyt v teplém a vlhkém prostředí, kdy je snížená schopnost pocení, stav může zhoršovat snadno vznikající dehydratace a vzácněji i metabolické poruchy (hypertyreóza).

Projevy: Mezi projevy úpalu patří celková nevolnost, bolesti hlavy a zvracení, u starších lidí se může objevit i zmatenost. Klinickému obrazu může dominovat hypovolémie s dehydratací, hypotenzí a reaktivní tachykardií. Bez terapeutického zásahu může snadno dojít ke vzniku edému mozku a k prerenálnímu selhání ledvin.

Diagnostika: Diagnózu stanovíme na základě klinických příznaků a tělesné teploty (nad 39°C).

Terapie: Základem terapie je umístění jedince do chladnějšího prostředí, hydratace (ideálně parenterální) a symptomatická terapie (antiemetika, antipyretika). Ochlazování organizmu musí být samozřejmě velmi pomalé, ideální je dosáhnout teploty cca 38°C.

 

Úžeh

Úžeh je stav, který vzniká v důsledku dlouhodobějšího vystavení hlavy (a mozku) přímému slunečnímu osvitu s následným přehřátím mozkové tkáně. Příčinou je pobyt na slunci bez ochranné pokrývky hlavy. Příznaky jsou do značné míry totožné s úpalem (bolesti hlavy, nevolnost, zvracení), ale nebývá přítomna celková dehydratace. Nejtěžší formy úžehu mohou způsobit edém mozku, poruchy vědomí a smrt. Základem terapie je dopravení postiženého do stínu, opatrné chlazení hlavy, hydratace a případně podávání analgetik a antipyretik.

 

Podchlazení

Podchlazení znamená celkový pokles tělesné teploty v důsledku nerovnováhy mezi příjmem, tvorbou a výdejem tepelné energie v organizmu.

Příčiny: Příčinou je nejčastěji pobyt v chladném prostředí, který je často kombinovaný s alkoholem (nižší pocit chladu, zvýšený výdej tepla při vasodilataci v kůži), případně s úrazem.

Projevy: Při podchlazení se objevuje nepříjemný pocit zimy a obvykle i třesavka s cílem zvýšené tvorby tepelné energie svalovou prací. Postupně se zhoršuje stav vědomí, objevuje se somnolence, zmatenost a v pokročilých případech i sopor a koma. Dochází k rozvoji bradypnoe a bradykardie, u těžkého podchlazení snadněji vznikají arytmie včetně srdeční zástavy. V řadě případů je podchlazení spojeno s přítomností omrzlin (přímé poškození tkání nízkou teplotou).

Mírná hypotermie: 34-36°C
Závažná hypotermie: 30-34°C
Kritická hypotermie: pod 30°C

Diagnostika: Diagnózu stanovíme podle klinických příznaků, anamnéze pobytu v chladném prostředí a změření tělesné teploty. Měření teploty povrchu těla je nicméně v tomto případě hrubě nepřesné, nejpřesnější údaje lze zjistit při měření teploty v konečníku (blíží se skutečné teplotě jádra).

Léčba: Základem léčby je zabránění dalších tepelných ztrát a opatrné zahřívání postiženého, teplota se musí zvyšovat pozvolna. V úvodním kritickém období je nutné monitorovat EKG, TF, TK a saturaci periferní krve pulsním oxymetrem. Při poruše vědomí a známkách poruchy oxygenace je indikována intubace a UPV. U těžkého a kritického podchlazení je možno používat k zahřívání speciální metody (parenterální podání ohřátého fyziologického roztoku, oxygenace maskou se zahřátým kyslíkem, podání ohřátého roztoku intragastricky apod.).

Zajímavostí je tzv. terapeutická hypotermie, které se využívá u pacientů hospitalizovaných v kritických stavech na ARO odděleních. Základem je cílené ochlazení organizmu na 32-34°C z důvodu snížení nároků tkání na kyslík, což může být výhodné u stavů, kdy došlo k hypoxii mozku. S nemocným je nutno hýbat co nejméně a co nejšetrněji.

 

Omrzliny

Jejich vznik může a nemusí být spojen se současným podchlazením, jde o přímé poškození tkáně nízkou teplotou. Nejvíce citlivé ke vzniku omrzlin jsou nekryté akrální části těl – prsty končetin, nos a uši.

I. stupeň omrzlin – kůže je studená a bílá, po ohřátí se překrví a otéká
II-IV. stupeň omrzlin – kůže je bílá a tuhá, postižená místa jsou nebolestivá, při ohřátí se na nich mohou tvořit buly
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů