Skip to main content
 


18 Dif Průjem

Průjem je příznak, který v sobě zahrnuje značný podíl subjektivity. Lze jej definovat jako subjektivně nepříjemně vnímaný odchod řídké stolice, který je častější než 3x denně. Z klinického hlediska je vhodné odlišit průjem akutní a chronický (délka trvání nad 4 týdny). Akutní průjem má většinou infekční etiologii, chronický průjem může mít i jiné příčiny.


Příčiny:

Infekční příčiny – Infekční příčiny jsou hlavní příčinou akutních průjmů, méně často i průjmů chronických. Z infekčních příčin může jít o enterotoxikózy (otrava bakteriálním toxinem), bakteriální infekce (salmonela, kampylobakter, kampylobakter apod.), virózy (rotaviry, noroviry) postižení prvoky (amébóza) a parazitózy. Velmi zajímanou klinickou jednotkou je vzácná Whippleova choroba, ale to snad již do otázky určené VPL podle mého názoru nepatří.

Idiopatické střevní záněty – Chronické průjmy často doprovází IBD (Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida), velmi často se při nich objevuje hlen a krev, není to však podmínkou. Je nutné upozornit i na klinickou jednotku známou jako mikroskopická kolitida, u níž může být normální vzhled střevní sliznice.

Neinfekční střevní záněty – Jmenujme například ischemickou kolitidu a poradiační kolitidu.

Nádorová onemocnění – Nádorová onemocnění střeva mohou způsobit průjmy, typické je zejména střídání průjmu a zácpy u skirhoticky rostoucích nádorů.

Celiakie – U chronických průjmů (obzvláště u mladšího jedince) je vždy nutno myslet na riziko celiakie.

Intolerance laktózy – Intolerance laktózy je častou příčinou páchnoucího průjmu spojeného s plynatostí a křečemi břicha, který vzniká po požití nekvašených mléčných výrobků. Příčinou je deficit enzymu laktáza, kvůli kterému není ve střevě štěpena laktóza a stává se substrátem pro střevní bakterie.

Potravinové alergie – Průjmy jsou typickou součástí potravinových alergií, velmi častou formou je alergie na bílkovinu kravského mléka.

Hypertyreóza – Zvýšená funkce štítné žlázy se mimo jiné může projevit i průjmy.

Onemocnění pankreatu a žlučových cest – Porucha exokrinního pankreatu a poruchy vylučování žluči do střeva narušují absorpci makronutrientů, nejviditelnější je to u tuků. Vzniká nažloutlý páchnoucí mastný průjem (steatorea).

Vliv medikace – Průjmy typicky vznikají při užívání antibiotik v důsledku poškození střevní mikroflory.

Syndrom krátkého střeva – Jde o všechny stavy, u kterých dojde k vyřazení části trávicí trubice, čímž se zhorší absorpce živin.

Funkční příčiny – Uvádím jde na posledním místě, ačkoliv jde o velmi častou příčinu chronických průjmů. Tuto diagnózu bychom ovšem měli stanovit až per exclusionem. Terapie je symptomatická, zahrnuje dietní a režimová opatření a eventuálně užívání antidiaroik.


Postup: U akutního průjmu většinou výrazné vyšetřování neprovádíme a předpokládáme infekční etiologii. U těžšího průběhu lze samozřejmě provést kultivaci z konečníku k vyloučení některých bakteriálních patogenů (salmonelóza, kampylobakter). Pokud jde o pracovníka v potravinářském průmyslu, je vhodné provést kultivační vyšetření vždy a doporučit pracovní neschopnost do ústupu obtíží a výsledku kultivace. Hlavním rizikem akutního průjmu je dehydratace, u jedinců s vysokým rizikem dehydratace (či s již rozvinutými známkami dehydratace) bychom měli zvážit hospitalizaci. Kromě hydratace lze doporučit diosmectit (Smecta) a probiotika (např. Hylak). Do kombinace s nimi lze nasadit nifuroxazid 2-4x denně (Ercefuryl). Oblíbené antidiaroikum loperamid (např. Imodium) by se užívat nemělo, pokud to není opravdu nutné.

U chronických průjmů je nutné vyšetřit jejich etiologii. Je pravděpodobné, že jde o funkční obtíže (typicky forma dráždivého tračníku), ale je nutné vyloučit organickou etiologii. Anamnéza se soustřeďuje na četnost průjmů, na vznik po určitých potravinách, jejich výskyt během dne, na epidemiologickou anamnézu a na přítomnost dalších příznaků (úbytek na váze, bolesti břicha, noční pocení, střídání průjmu a zácpy apod.). Z krevních náběrů je výhodné znát CRP, albumin, bili, JT, AMS FW, KO (včetně diferenciálu), TSH a náběry nutné k vyloučení celiakie (IgA + anti-tTG-IgA). Ze zobrazovacích a endoskopických metod jsou nejdostupnější UZ břicha, gastroskopie a zejména kolonoskopie. U kolonoskopie je vhodné provést odběr biopsií i z normálně vyhlížející sliznice, aby byla vyloučena mikroskopická kolitida.
 
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů