Skip to main content
 


111 Ost Epidemiologická opatření

Epidemiologická opatření v ohnisku nákazy
Představují celý soubor opatření, která probíhají po objevení se závažného infekčního onemocnění. Mezi tato opatření patří:

a) Včasná diagnostika choroby
b) Hlášení nemocných a podezřelých z nákazy – Po stanovení diagnózy je lékař, který nemocného vyšetřil jako první povinen nahlásit chorobu územně příslušnému epidemiologickému oddělení. U vysoce nakažlivých chorob lze hlásit přímo MZ.
c) Izolace nemocných – U nakažlivých onemocnění musí být nemocní izolováni, aby nedošlo k šíření infekcí. Způsob izolace a délku trvání určuje epidemiolog nebo ošetřující lékař.
d) Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy – Ideální formou je rozhovor s pacientem, při kterém se snažíme určit primární zdroj a dobu nákazy a rizikové kontakty, které mohly vést k dalšímu šíření nákazy.


Karanténa x Izolace
Tohle nemusí být dost dobře pochopitelné, a proto to vysloveně zmíním. Karanténa i izolace mají za cíl oddělit daného jedince od kolektivu z důvodu šíření infekční choroby. Rozdíl je v tom že karanténa je uvalena na zdravého jedince, u kterého je riziko nákazy, zatímco izolace se týká jedince, u něhož se daná choroba rozvinula.


Choroby s povinným hlášením
Jedná se prakticky o všechna infekční onemocnění, kompletní seznam jsem dal na https://www.stefajir.cz/?q=hlaseni-infekcnich-nemoci. Hlášení je to hlavní, co musí praktický lékař provést. Hlášení se provádí na územně příslušné epidemiologické oddělení, používá se speciální žádanka, kterou najdete níže. Hlásí se diagnostikované choroby i podezření na ně, dále věc přebírá epidemiologické oddělení, které případně vydává rozhodnutí o protiepidemiologických opatřeních. Na některých těchto opatřeních musí praktický lékař spolupracovat.

1. Choroby preventabilní očkováním – záškrt, hemofilové infekce, spalničky, zarděnky, černý kašel, chřipka, dětská obrna, tetanus
2. Sexuálně přenosné choroby – syfilis, gonokokové infekce, chlamydie, HIV
3. Virové hepatitidy – A, B, C
4. Nemoci přenosné vzduchem – legionelóza, meningokokové infekce, TBC
5. Nemoci přenosné potravou a vodou – botulismus, kampylobakterióza, salmonelóza, shigelóza, leptospiróza a další
6. Zoonózy – tularemie, vzteklina, brucelóza, toxoplazmóza, echinokokóza aj.
7. Vážné zavlečené choroby – malárie, mor, cholera, hemoragické horečky
8. Ostatní – pásový opar, Lymeská borelióza

Tiskopis k hlášení je ke stažení zde, obrázek najdete níže.



Protiepidemický režim
Jde o sérii opatření v ložisku nákazy, která má zabránit šíření choroby. Patří sem aktivní vyhledávání nakažených, karanténní opatření, ohnisková dezinfekce, u některých chorob preventivní imunizace a chemoprofylaxe (např. ATB u kontaktů s pacientem s meningokokovou infekcí), zajištění a kontroly obecných hygienických standardů (zajištění nezávadné pitné vody, odvoz odpadků aj.) a zdravotně výchovná činnost (poučení o šíření dané choroby a vhodné prevenci).

Karanténní opatření – existuje jich více typů
a) lékařský dohled – pravidelné kontroly jedinců podezřelých z nákazy
b) zvýšený zdravotnický dozor – sledování a vyšetřování osob podeřelých z nákazy s omezením některých potenciálně rizikových činností
c) Karanténa – jde o důslednou izolaci osob podezřelých z nákazy (mor, cholera, žlutá zimnice)


Příklady rozhodnutí epidemiologického oddělení
Rozhodnutí dostane pacient i praktický lékař. Podle mého názoru není nutné se zmíněné příklady učit nazpaměť, ale je dobré mít představu, co se po nás a pacientovi může u některých častějších infekčních chorob žádat (vycházím ze skutečných dokumentů, co mi dali na hygieně):

- poranění o injekční jehlu neznámého původu – povinnost provést očkování proti HBV (nejsou-li protilátky v ochranném množství), lékařský dohled, klinická vyšetření, kontroly JT, bezodkladně odběr HBsAg, anti-HBc, anti-HBs a antiHCV a zopakování náběrů za 90 a 180 dnů kromě anti-HBs (pozn. asi bych odebral i protilátky proti HIV, ale v rozhodnutí to nebylo)

- kontakt s HCV – lékařský dohled zaměřený na subj. obtíže včetně ikteru, vyšetření JT, bezodkladně odběr krve na antiHCV, kontrolní odběr za 90 a 150 dnů od posledního kontaktu s nemocným

- kontakt se salmonelou v rodině – zdržet se výkonu činnosti epidemiologicky závažné do doby než jednoho kultivačně negativního vyšetření stolice následujícího po provedení tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků stolice nakaženého jedince

- kontakt s HAV – povinnost očkování proti HAV při nepřítomnosti antiHAV IgG a současně nepřítomnosti antiHAV IgM, lékařský dohled, klinické kontrola stavu, odběry JT, vyšetření antiHAV IgG a IgM bezodkladně a poté za 50 dnů od posledního kontaktu s nemocným, dodržování osobní hygieny, pravidelná dezinfekce rukou a WC

- kontakt s meningokokovou nákazou – ATB - PNC a lékařský dohled minimálně na 8 dnů, výtěry z horních cest dýchacích, doporučit očkování (zbavuje nosičství)


Potravinářství
Osoby pracující v potravinářství se řadí mezi osoby vykonávající činnosti epidemiologicky a závažné a před vstupem do zaměstnání jim na základě vyšetření musí být vystaven potravinářský průkaz. Průkaz vystavuje praktický lékař, při vystavení jsou pacienti vyšetřeni a poučeni o nutnosti okamžitě hlásit jakékoliv podezření na infekční přenosné onemocnění (zejména průjmové). Kromě toho by mělo být provedeno kultivační vyšetření rekta. Potravinářský průkaz musí pak mít pracovník u sebe pro případ kontroly z hygienické stanice.

Osoby pracující v potravinářství s průjmovým onemocněním vyvolaným salmonelózou, kampylobakteriózou, yersinií nebo shigellou dostávají DPN. Po skončení příznaků se DPN ukončí a pracovník přechází na povinnou karanténu (tj. nesmí pracovat). Musí být vyloučen z epidemiologicky závažné činnosti, dokud nemá provedena 3 kultivační mikrobiologická vyšetření s negativním výsledkem (odběry ideálně tři dny po sobě). Podobné je to, pokud onemocní jejich blízký rodinný příslušník (tam je obvykle nutné 1 negativní vyšetření stolice u dotyčného vyšetřené po 3 negativních stolicích u nemocného).
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů