Skip to main content
 


110 Ost Dezinfekce a sterilizace v praxi obvodního lékaře

Zde doporučuji vycházet z obecné otázky sterilizace a dezinfekce (20 Ost) k popisu asepse, antisepse, dezinfekce a sterilizace.

 

Dezinfekce

Dezinfekce znamená soubor postupů, které ničí většinu choroboplodných mikroorganizmů a rozdělujeme ji v zásadě ji na fyzikální a chemickou. Podle účinnosti ji rozdělujeme na částečnou (hubí aktivní formy mikroorganizmů) a plnohodnotnou (hubí i klidové formy mikroorganizmů).

Z fyzikálních metod dezinfekce se používá var a případně některé formy záření (UV záření na operačních sálech). Někteří autoři do fyzikálních metod řadí i používání drénů.

Chemickou dezinfekci obvykle používáme lokálně při narušení integrity kůže (chirurgický řez, vpich injekce, poranění apod.), při některých povrchových zánětech (oční a ušní záněty – silně zředěný vodný roztok kyseliny borité) nebo v rámci zajištění operačního pole před zákrokem. Vnitřní podávání chemických dezinfekčních činidel se většinou neprovádí!

Prostředky chemické dezinfekce: Persteril (kyselina peroctová), Ajatin, Jodizol, Septonex, peroxid vodíku, kyselina boritá, alkoholy apod.

Dezinfekce u VPL
Dezinfekce je v ambulanci VPL důležitá, většinou jde o chemickou dezinfekci při mytí rukou před- a po vyšetření pacienta a o dezinfekci kůže před odběrem krve a aplikací injekcí. Vhodné je dezinfekční prostředky měnit, aby nedošlo ke vzniku odolnosti bakterií a před dezinfekcí kůže se ptát na alergickou anamnézu.

1. plochy – Persteril, Desam, Savo Prim - ordinace, čekárnu a chodby ideálně 1x denně
2. sociální zařízení – Savo WC - 1x denně
3. malé plochy – Desprej – přístroje, lehátka
4. nástroje – Chiroseptol, Jodisol, Persteril – po použití
5. ruce – Sterilium, Septoderm - před- a po vyšetření pacienta, před zákrokem
6. pokožka – Septoderm, Ajatin, Betadine, Jodisol - před vpichem, před chir. zákrokem (rozetřít tamponem)

Během probírání této otázky jistě pohovořit o tom, jak to chodí v ambulanci, kde stážujete.
 


Sterilizace

Jde o soubor náročnějších postupů než je dezinfekce, které mají vést k naprosté likvidaci všech mikroorganizmů, tedy i nepatogenních – sterilizace se týká zejména opakovaně používaných chirurgických a jiných nástrojů. Výsledkem správně provedené sterilizace má být asepse. Sterilizace sama o sobě nemusí vést k odstranění odumřelých mikroorganizmů, které pak mohou fungovat jako pyrogeny – odstranění vyžaduje další metody (např. Destilace, filtrace). Prostředky sterilizace lze rozlišit na fyzikální a chemické.

Fyzikální sterilizace – používá se var pod zvýšeným tlakem (umožňuje dosáhnout vyšší teploty), horká pára (autoklávy), horký vzduch a ozařování (ionizační záření).

Chemická sterilizace - Využívá se působení formaldehydu nebo etylenoxidu. Celkově je nicméně chemická sterilizace méně účinná než sterilizace fyzikální. Sterilizace formaldehydem navíc není vhodná u plastových materiálů, které formaldehyd absorbují.

Sterilizace u VPL
V ambulanci VPL se sterilizace prakticky neprovádí, protože většina sterilních pomůcek je na jedno použití. Pokud jsou používány sterilní chirurgické nástroje (extrakce stehů, šití), pak lze použít horkovzdušnou sterilizaci, nebo být domluven s centrální sterilizací spádové nemocnice. A opět můžete říci, jak to chodí v ambulanci, kde stážujete.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů