Akutní dušnost u dětí je poněkud odlišná od dušnosti dospělých, méně často se zde setkáváme s kardiální etiologií, příčina leží většinou v dýchací soustavě. Asfyxie je v dětském věku nejčastější příčinou selhání základních životních funkcí.

Zejména malé děti nejsou subjektivní pocit dušnosti schopné popsat a musíme vycházet z objektivního nálezu (neklid, tachypnoe, vtahování jugula, ortopnoická poloha vsedě, cyanóza apod.).


Příčiny:

Exacerbace astma bronchiale – Jde o relativně častou příčinu dušnosti, prevalence astmatu v populaci stoupá. Exacerbace se projevuje akutně vzniklou reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Základem terapie je oxygenoterapie, bronchodilatancia a kortikoterapie (viz. postup).

Akutní subglotická laryngitida – Jde o relativně častý stav postihující děti do cca 3 let věku. Vyvolávajícím činitelem jsou viry, stav postupně progreduje a zhoršuje se v nočních hodinách. Typickým příznakem je dušnost a dráždivý štěkavý kašel s inspiračním stridorem, dítě bývá neklidné. Stav se zlepšuje při dýchání chladného vzduchu, základem terapie je studená nebulizace, kortikoterapie, antihistaminika a případně inhalace s adrenalinem.

Anafylaxe – Akutní dušnost bývá součástí anafylaktického šoku, který vzniká jako celotělová hypersenzitivní reakce na určitý alergen. Podstatou dušnosti je zejména bronchokonstrikce. Základním lékem je v tomto případě Adrenalin. Vstupně se podává neředěný 0,15 ml do 6 let, 0,3ml u 6-12 let a 0,5ml nad 12 let i.m., následně lze podat i i.v. v ředění 1:10000 v dávce 0,01ml/kg á 3-5 minut. Dále je nutná oxygenoterapie a podání metylprednisolonu 1-2 mg/kg.

Epiglotitida – Jedná se o vzácné bakteriální (hemofilus influenzae) onemocnění postihující oblast epiglotis, kdy dochází k těžkému zúžení dýchacích cest. Dítě je febrilní a výrazně dušné, nebývá přítomen silný kašel, dušnost se prudce zhoršuje při pokusu o uložení do horizontály. Podává se oxygenoterapie, v řadě případů je nutná dočasná intubace, či koniotomie a zaléčení ATB (potencované aminopeniciliny, cefalosporiny 2. generace).

Bronchiolitida – Jde o akutní postižení drobných bronchů, které typicky vyvolávají respirační viry (adenoviry, RS viry). Základem terapie je oxygenoterapie, bronchodilatancia a kortikoterapie (efekt ovšem nemusí být tak dobrý jako u jiných infektů)

Pneumonie - Pneumonie mohou způsobit akutní dušnost, přístup se v zásadě neliší od přístupu k pneumoniím u dospělých s výjimkou nepodávání mukolytik dětem do 2 let věku.

Aspirace – Záleží na charakteru a konzistenci aspirovaného objektu, může jít o tuhá tělesa i o tekutiny. Při podezření na aspiraci tuhých těles je indikována bronchoskopie.


Postup: Při akutní dušnosti, která vyústila do poruchy základních životních funkcí, zahajujeme KPR. Pokud jsou základní životní funkce zachovány, léčíme komplexně faktory vedoucí k hypoxii a vlastní hypoxii se snažíme ovlivnit oxygenoterapií (ideálně kyslíkové brýle s méně koncentrovaným zvlhčeným kyslíkem). Při bronchokonstrikci aplikujeme rychle působící inhalační beta-2-mimetika (salbutamolVentolin - 2 vdechy á 20 min první hodinu a pak á 3-4 hodiny) a následně přidáváme ipratropium bromid (Atrovent 2-4 dávky á 2-6 hod) přes speciální nástavec. Kortikosteroidy se mohou podat per os nebo intravenózně (metylprednisolon 1mg/kg i.v. á 6 hod). Mukolytika nemají být podávána u dětí do 2 let. Při bakteriální infekci jsou indikována širokospektrá antibiotika.
 

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů