Skip to main content

Dušnost

Dušnost neboli dyspnoe je častým příznakem mnoha onemocnění. Je prakticky nemožné uvést výčet všech faktorů, které mohou dušnost způsobit, zmíním proto jen ty nejčastější a nejvýznamnější. Dušnost lze nejlépe definovat jako nepříjemný pocit ztíženého dýchání a nedostatku vzduchu. Dušnost můžeme rozlišovat na námahovou, kdy vyvolávajícím faktorem je fyzická námaha, a klidovou. Obzvláště klidová dušnost je velmi varovným znamením.


 

Příčiny: Pocit dušnosti vznikne tehdy, když tkáně našeho těla začnou trpět  příčiny dušnosti tkví v plicích, v srdci a krevním oběhu či v chudokrevnosti. A nyní již k vlastním příčinám dušnosti.


I. Plíce – Vzhledem k tomu, že plíce jsou našim dýchacím orgánem, se jakékoliv poruchy jejich funkce mohou projevit dušností.

 

1. CHOPN – Chronická obstrukční choroba plicní je v naší prokouřené populaci častou příčinou dušnosti. Chronický zánět dýchacích cest způsobený vdechováním zplodin cigaretového kouře je spojený s nadměrnou sekrecí hlenu a s dráždivým vlhkým kašlem.

 

2. Astma – Astma je v podstatě alergickou obdobou CHOPN. Astma vzniká na podkladě alergické reakce, je záchvatovité a v období mezi záchvaty je postižený bez jakýchkoliv příznaků. Dušnost u astmatu může být velmi nepříjemná a v těžkých případech astmatického záchvatu (může být součástí anafylaktického šoku) se může postižený relativně snadno udusit. Více o astmatu najdete v příslušném textu.

 

3. Rakovina plic – Nádorová onemocnění plic mohou způsobit dušnost až v pokročilých stádiích, kdy je nádorem poškozena značná část plicní tkáně, či pokud nádorová tkáň utlačí některou z hlavních průdušek.

 

4. Akutní zánět průdušek a zápal plic – Akutní záněty průdušek a zápaly plic bakteriálního i virového původu se kromě horečkykašle mohou projevovat i dušností. Zbývat dodat, že zejména tzv. atypické zápaly plic mohou mít i při značném rozsahu relativně málo nápadné příznaky.

 

5. Vdechnutí cizího tělesa – Vdechnutí tuhého tělesa či kapaliny způsobuje záchvat kašle a může být spojený s dušností. Dojde-li k podráždění dýchacích cest, může se rozvinout jejich reflexní stažení a náhlá smrt udušením.

 

6. Pneumotorax – Pneumotorax je stav, kdy se do pleurální dutiny (v níž se nachází plíce) dostane vzduch. Dodejme, že za normálních okolností je v pleurální dutině podtlak, který umožňuje snadné rozepínání plic při nádechu. Dostane-li se do dutiny vzduch, tak svým tlakem způsobí kolaps plíce – plíce přestává dýchat. Pneumotorax vznikne buď při poranění hrudníku nebo při prasknutí části plicní tkáně. Ať tak či tak se vzniklým otvorem do dutiny nahrne vzduch.

 

7. Voda na plicích – Tento stav se také označuje jako fluidothorax. U výše zmíněného pneumotoraxu se v pleurální dutině objeví vzduch, u hydrothoraxu se zde objeví tekutina. Efekt je obdobný – tekutina nacházející se kolem plíce působí tlakem a omezuje tak rozepínání plíce při nádechu.

 

8. Plicní fibróza - Tato skupina chorob je spojena s postupnou přeměnou plicní tkáně ve vazivo. Stav je doprovázen postupně se zhoršující dušností. Velmi vzácnou situací je tzv. Hammanův-Richův syndrom, kdy dochází k rychlému vazivovatění plic z plného zdraví.

9. ARDS - ARDS znamená Acute Respiratory Distress Syndrome, kterému také říkáme šoková plíce. V tomto případě je dušnost způsobena průnikem krevní tekutiny do plicních sklípků v rámci zánětu plic se zvýšenou propustností drobných plicních cév. ARDS se často objevuje u sepsí a dalších onemocněních (viz. příslušný text).

10. Bronchiolitida - Toto zánětlivé onemocnění postihuje zejména novorozence a malé děti. Dochází k narušení a uzávěru drobných průdušek, kterým říkáme průdušinky neboli bronchioly. Onemocnění je spojeno se silnou dušností a může snadno přejít do ARDS.

 

 

II. Srdce a krevní oběh – Okysličená krev se musí dostat do tkání a dodat tam kyslík. I když plíce jako takové fungují správně, poruchy srdeční pumpy mohou dušnost způsobit také.

 

1. Srdeční selhávání – Selhávání srdeční pumpy vede k městnání krve před srdcem. Do levé komory srdeční krev teče z plic, a proto se při selhávání funkce levé komory hromadí krev v plicním řečišti – v pokročilých stádiích se krev může začít pod tlakem filtrovat do plicních sklípků. Tento stav se označuje jako plicní edém. Pokud obtíže vznikají a zhoršují se vleže, mluvíme o srdečním astmatu (astma cardiale). Srdeční selhávání akutní i chronické má samo o sobě velké množství vyvolávajících faktorů. Detailněji si o nich můžete přečíst v textu o selhávání srdce, či v jejich vlastních článcích, já je zde jen vyjmenuji. Všechny tyto příčiny pak přes způsobení srdečního selhávání mohou vyvolat i dušnost. Patří sem zejména poškození srdečních chlopní, infarkt myokardu, myokarditidy, plicní hypertenze, poruchy srdečního rytmu a jiné.

 

2. Plicní embolie – Plicní embolie je potenciálně život ohrožující stav, při kterém krevní sraženina (obvykle mající svůj původ v trombóze žil dolních končetin) doputuje krevním řečištěm do plic a tam ucpe část plicních cév. Tento stav může skončit náhlou smrtí nebo je bez jakýchkoliv příznaků. Nejčastěji se nicméně projevuje náhlou klidovou dušností, případně bolestí na hrudi. Detaily si přečtěte v příslušném článku.

 

 

III. Chudokrevnost – Chudokrevnost (neboli anémie) je velice důležitou příčinou dušnosti. Může se stát zapříčinit dušnost sama o sobě, nebo se může kombinovat s plicními, či srdečními poruchami. Proč se chudokrevnost projevuje dušností? Je to snadné – anemický člověk má málo hemoglobinu, který přenáší kyslík do tkání. Ačkoliv jeho plíce i srdce pracují normálně, dostávají tkáně málo kyslíku. U lehčích forem bude dušnost spíše námahová, u těžších stupňů chudokrevnosti i klidová. Nezáleží přitom vůbec na typu chudokrevnosti, tíže příznaků je prostě jen přímo úměrná poklesu koncentrace hemoglobinu. Soubor příznaků při chudokrevnosti zahrnujeme pod pojmem anemický syndrom.

 

 

IV. Jiné příčiny – Sem bych zařadil vyvolávající faktory, které se nedají zahrnout do předchozích tří základních okruhů.

 

1. Struma – Struma neboli zvětšená štítná žláza může v některých případech stlačovat průdušnici a tím zužovat dýchací cesty.

2. Ochrnutí hlasivek - Ochrnutí tkáně hlasivek způsobí změnu jejich polohy tak, že začnou klást odpor proudícímu vzduchu a způsobit dušnost.

 

3. Obezita – Obezita a nezdravý životní styl mohou vést k námahové dušnosti. Není to de facto nemoc jako taková, jedná se jen o důsledek nedostatečné fyzické aktivity a z toho vyúsťující špatné tolerance fyzické zátěže. Je-li obezita skutečně monstrózní, pak už mluvíme o tzv. Pickwickově syndromu. Ten spočívá v tom, že u ležícího těžce obézního pacienta objemné břicho svou vahou vytlačí bránici směrem vzhůru a ta stlačí plíce – dušnost takového nemocného se proto výrazně zhorší vleže.

 

 

 

Diagnostika: Diagnostika je velice široká. Začít lze s vyšetřením krve, které může odhalit infekci (zvýšené CRP), chudokrevnost (pokles hemoglobinu), riziko přítomnosti plicní embolie (vysoké D-dimery) a srdeční selhávání (zvýšení koncentrace natriuretických peptidů).

Základní informaci o stavu plic nám dá prostý rentgenový snímek a stav srdce můžeme (velmi) zhruba odvodit z EKG. Pak již nastupují speciální vyšetření jako je CT-angiografie nebo scintigrafie plic (umí diagnostikovat plicní embolii), ultrazvuk srdce neboli ECHO (podá informace o anatomické stavbě srdce i o jeho funkci) a mnohá další. Do spektra důležitých vyšetření patří i posouzení stavu plicních funkcí pomocí funkčních vyšetření plic (nejběžnější je spirometrie), která provádí plicní lékaři. Při těchto vyšetřeních pacient dýchá do vyšetřovacích přístrojů a ty určují, v jakém stavu jsou z funkčního hlediska jeho plíce.

Pozn: Při subjektivní i objektivní dušnosti je vhodné v úvodu provést vyšetření saturace hemoglobinu pomocí pulzní oxymetrie, případně provést vyšetření krevních plynů (Astrup).

 

 

 

Léčba: U dušnosti se snažíme léčit její příčinu, což je možné za předpokladu, že je správně diagnostikována. Kromě toho je samozřejmě možné léčit dušnost jako takovou a dokud nezjistíme její příčinu, tak nám ostatně ani nic jiného nezbývá. Pacientovi s dušností obvykle podáme léky na rozšíření průdušek. V případě zahlenění se podávají léky usnadňující vykašlávání hlenů. U dušnějších pacientů můžeme nechat inhalovat koncentrovaný kyslík. Samozřejmostí je klid na lůžku a zákaz fyzické námahy.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.