Halucinace jsou nepravé smyslové vjemy, které se mohou zdát reálné, ale ve skutečnosti vznikají v centrálním nervovém systému jedince. Halucinace tedy považujeme za poruchy vnímání okolní reality. Mohou souviset jak s neurologickými a psychiatrickými onemocněními, tak s dalšími stavy, které se mozku až tak úzce nedotýkají (poruchy vnitřního prostředí organizmu). Halucinace jsou nejen zrakové, ale mohou být i sluchové, čichové, hmatové a chuťové.
Příčiny
1. Halucinace při usínání – Tyto halucinace se objevují u řady lidí a odborně se označují jako hypnagogní halucinace. Nejde o nemoc, halucinace trvají většinou jen několik vteřin, a jsou ukončeny spánkem.
2. Epilepsie – Halucinace se mohou objevit před některými typy epileptického záchvatu. Poměrně často se jedná o zrakové nebo čichové halucinace. Relativně častý je pocit, že člověk cítí spálenou gumu (tento typ čichových halucinací doprovází tzv. unciformní krize).
3. Migréna – Toto nepříjemné onemocnění způsobuje prudké bolesti hlavy. Před rozvojem vlastní migrény však velmi často postižený jedinec zažije špatně definovatelný stav známý jako aura a v rámci aury běžně vznikají primitivní zrakové halucinace (záblesky, výpadky zorného pole).
4. Schizofrenie – Nejrůznější bludy a halucinace jsou běžnými příznaky tohoto psychotického onemocnění. Schizofrenie má mnoho forem, poměrně častá paranoidní schizofrenie se projevuje bludy a halucinacemi souvisejícími s pocity akutního ohrožení, nepřátelství okolí a různými bizarními konspiračními teoriemi.
5. Delirium – Delirium je kvalitativní porucha vědomí, při které je jedinec zmatený, trpí halucinacemi, může se cítit ohrožený, snažit se utéci a reagovat agresivně.
6. Drogy – Celá řada drog může vyvolávat smyslové halucinace, takové látky označujeme jako halucinogeny. Patří sem velké množství sloučenin, například různé deriváty LSD, extáze a látky obsažené v lysohlávkách. Halucinace mohou být značně bizarní. Existuje ovšem i řada drog, které sice nepatří mezi primární halucinogeny, ale halucinace se mohou vyskytnout v rámci předávkování (kokain, pervitin, apod.).
7. Alkoholizmus – Poškození mozku alkoholem a alkoholová demence se může mimo jiné projevovat halucinacemi. Halucinace bývají zrakové a mají často charakter malých zvířátek (tzv. mikrozoopsie) – to jsou ty známé „bílé myšky“. Halucinace jsou i častým projevem syndromu z náhlého vysazení alkoholu, který může probíhat pod obrazem deliria tremens.
8. Parkinsonova choroba a nemoc s Lewyho tělísky – Obě tato onemocnění se mohou projevovat demencí, která může být spojená se vznikem zrakových a jiných halucinací. Halucinace se ovšem mohou vyskytovat i u jiných neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba.
9. Další organická onemocnění mozku – Halucinace mohou doprovázet onemocnění, jako je roztroušená skleróza, mozkové nádory, mozkové mrtvice, záněty mozkové tkáně a záněty mozkových blan.
10. Narušení vnitřního prostředí organizmu – Halucinace mohou (a to častěji u starých lidí) vzniknout při vysoké horečce, dehydrataci a odchylkách v koncentraci minerálů v krvi. Zmatenost a vznik halucinací se může objevit i v rámci hypoglykémie.
Diagnostika
Pacient s halucinacemi by určitě měl být vyšetřen neurologem a psychiatrem. Součástí vyšetření by kromě důkladné anamnézy (přesný typ obtíží, užívané léky, choroby v rodině, užívání návykových sloučenin apod.) a fyzikálního vyšetření měly být i krevní náběry k vyloučení poruch vnitřního prostředí organizmu a u rizikových jedinců by mělo být provedeno alespoň základní toxikologické vyšetření. Ze zobrazovacích metod dominuje CT vyšetření mozku nebo magnetická rezonance. Při podezření na infekce centrálního nervového systému se provádí lumbální punkce a některé choroby se mohou diagnostikovat i s pomocí EEG vyšetření. Další vyšetřovací postup případně závisí na výsledcích těchto vyšetření.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.webmd.com/schizophrenia
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
