Skip to main content

Žilní nedostatečnost

Tento text patří k obecnějšímu článku o chorobách žil dolních končetin, který doporučuji přečíst také.

 

Chronická žilní nedostatečnost (anev chronická žilní insuficience) je označení pro situaci, kdy žíly dolních končetin nejsou schopny plnit správně svou funkci – odvádět krev z dolních končetin.

 

K pochopení žilní nedostatečnosti je nutné v několika větách zmínit anatomii žilního systému dolních končetin. Z dolních končetin je krev odváděna dvěma systémy žil – povrchovým a hlubokým. Hluboký systém odvádí větší množství krve a s povrchovým systémem je propojen spojovacími žilami. Žíly dolních končetin jsou vybaveny chlopněmi, které umožňují tok žilní krve jedním směrem – z dolních končetin pryč. Jednosměrnými chlopněmi jsou vybaveny i spojovací žíly a tak je umožněn tok krve z povrchového systému do hlubokého a nikoliv naopak. Kromě chlopní napomáhá toku krve i svalová pumpa, kdy pohyby svalů dolních končetin napomáhají vytlačovat krev z dolních končetin pryč.

 

Příčiny: Chronická žilní nedostatečnost je stav, při kterém výše uvedený systém přestane fungovat. Většinou jde o nedostatečnou pevnost žilních stěn a narušenou funkci chlopní. Důsledkem toho je městnání krve v žilách dolních končetin a vznik celé řady komplikací.

 

Jak a proč chronická žilní insuficience vzniká? Velmi často se jedná o vrozenou náchylnost, která se během života projeví. Někteří lidé, častěji ženy, prostě mají k narušené funkci chlopní a k nedostatečné pevnosti žilních stěn vrozený předpoklad. Jako další faktory se mohou uplatnit hormonální příčiny (těhotenství), sedavé zaměstnání a dlouhodobé stání. Při nedostatečném pohybu a při stání se totiž neuplatňuje svalová pumpa, což městnání krve zhoršuje. Při dlouhém stání navíc krev z dolních končetin musí téci proti gravitaci.

 

Chronická žilní nedostatečnost může snadněji vzniknout v terénu cév postižených hlubokou žilní trombózou. Lidé, kteří prodělali tuto chorobu, mají vyšší riziko vzniku chronické žilní insuficience.

 

 

Projevy: Žilní nedostatečnost se zprvu nijak viditelně neprojevuje. V popředí jsou subjektivní potíže jako je pocit těžkých nohou, bolesti nohou, záchvatovité křeče dolních končetin a snadná únavnost. Městnání krve může vést k přetížení povrchového žilního systému. Podobný efekt má nefunkčnost chlopní ve spojovacích žilách, která umožní tok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně je možný pouze tok opačným směrem). Ať tak či tak, žíly přetíženého povrchového systému se začnou rozšiřovat a to vede ke vzniku křečových žil. Jak chronická žilní insuficience trvá, začnou vznikat otoky dolních končetin a dochází k ukládání tmavého pigmentu. Životaschopnost tkání dolních končetin se zhoršuje, stejně tak i jejich schopnost hojení. Dojde-li k poranění takové končetiny, rána se nemusí zahojit a vzniká z ní bércový vřed, který je velmi nepříjemnou komplikací žilní nedostatečnosti.

 

 

Prevence: Vhodnou prevencí je dostatek pohybu, který posílí svalovou pumpu a vyvarování se dlouhému stání. Při sezení je vhodné mít dolní končetiny ve zvýšené poloze, což napomůže odtoku krve podle gravitačního spádu. Snížení tělesné hmotnosti je taktéž vítáno. Účinnou formou ochrany před rozvojem žilní nedostatečnosti jsou také elastické kompresivní punčochy.

 

 

Léčba: Kromě režimových opatření, která jsou stejná jako u prevence, se v léčbě používají i léky. Tyto léky se nazývají venofarmaka a mají komplexní účinky – od zpevňování stěn žil dolních končetin po zlepšení prokrvení jejich tkání. Mezi nejznámější patří Anavenol, Glyvenol, Detralex a Cyclo 3 fort