Skip to main content

Vyšetření ledvin

Ledviny jsou jedním z nejdůležitějších orgánů v těle. Kromě vylučování odpadních látek z těla mají velký vliv na krevní tlak a udržování vnitřního prostředí v organizmu včetně kostního metabolizmu. Z toho důvodu jsou choroby ledvin často velmi závažné, a proto narušení jejich funkce pečlivě vyšetřujeme. K tomu máme řadu vyšetřovacích metod, přímých i nepřímých. Dovolil bych si jmenovat alespoň ty nejpoužívanější.

 

1. Anamnéza a fyzikální vyšetření – U pacienta s podezřením na selhání ledvin se zajímáme o jeho obtíže, které by s funkcí ledvin mohly souviset (příznaky akutního nebo chronického selhávání, příznaky ledvinové koliky, zánětu ledvin, nefrotického syndromu apod.), dále bychom měli znát jeho již diagnostikované choroby a velmi důležité je vědět, jaké léky užívá. Řada léků totiž může funkci ledvin ovlivnit velmi významně. Z fyzikálního vyšetření je důležitý pohmat a poklep ledvin. Za normálních okolností jsou ledviny prakticky nehmatné a nebolestivé.

 

2. Vyšetření krve – Základem je vyšetření tzv. ledvinných (renálních) parametrů, což je koncentrace močoviny (urea) a kreatininu. Tyto dusíkaté sloučeniny jsou ledvinami vylučovány z těla a při akutním nebo chronickém selhání ledvin se jejich množství v krvi zvyšuje. Kromě toho hodnotíme koncentrace některých iontů, které mohou být narušením funkce ledvin ovlivněny – vápník, fosfáty, draslík aj. Vyšetření krevního obrazu má také svůj význam, u chronického selhání ledvin obvykle nalézáme chudokrevnost.

 

3. Vyšetření moči – Moč je tekutina vytvářená ledvinami, a proto její složení může o funkci ledvin mnohé vypovídat. Hustota moči může vypovídat o koncentrační schopnosti ledvin (schopnost zahušťovat moč). Bakterie v moči se mohou vyskytovat v u zánětu ledvin, nález krve v moči může souviset s infekčním zánětem, glomerulonefritidami nebo rakovinou ledviny. Bílkovina v moči může být spojena s řadou nemocí ledvin včetně poškozením ledvin při cukrovce a při glomerulonefritidách.

 

4. Vyšetření filtrační schopnosti ledvin – Toto je velmi důležitý parametr, který vypovídá o schopnosti ledvin filtrovat protékající krev. Jeho jednotkou je objem filtrované tekutiny za určitý čas, typicky mililitry za sekundu [ml/s]. Můžeme jej odhadnout z hodnot močoviny a kreatininu v krvi (nepřesné), nebo se dá z těchto a dalších údajů jako je např. pohlaví, věk a hmotnost vypočítat určitými vzorci (přesnější).

 

Nejpřesněji se však dá vypočítat ze vzorce využívajícího hodnot koncentrace některých sloučenin (např. opět již zmíněného kreatininu) v krvi a v moči sbírané za určitý časový úsek – obvykle sběr moči za 24 hodin. Pacient si z tohoto sběru odebere a do nemocnice k vyšetření donese jen malý vzorek, ale musí si zároveň zapsat, jaký byl celkový objem moči.

 

5. Zobrazovací metody – Ze zobrazovacích metod nejčastěji používáme ultrazvuk a rentgen ledvin. Ultrazvuk zobrazí tkáň ledviny, může zobrazit poruchy odtoku moči z ledvin, ledvinové kameny, ledvinové cysty a nezhoubné i zhoubné národy ledvin. Zkušený lékař může někdy ultrazvukem odhalit i zánět ledvin, to však neplatí vždy. Rentgen ledvin může prokázat kontrastní močové kameny. Při nejasnostech je možné provést dokonalejší CT vyšetření ledvin. Dříve více používanou zobrazovací metodou je i vylučovací urografie, kdy se kontrastní látka podá do žíly a sleduje se její vylučování do moči – zobrazí se tak ledviny i zbytek vylučovací soustavy.

 

6. Ureteroskopie – Toto je urologické vyšetření, kdy se hadička s kamerou zavede močovou trubicí do močového měchýře (cystoskopie) a dále se pokračuje do močovodů. Skrze močovody se může lékař podívat až do ledvinné pánvičky, což je místo do které z ledvinné tkáně odtéká moč. Lékař tímto způsobem může najít nádory a močové kameny v místě ledvinné pánvičky. Vlastní tkáň ledviny se při ureteroskopii nicméně nevyšetřuje.

 

7. Biopsie ledviny – Toto je vyšetření, které se provádí spíše na vyšších pracovištích. Znamená nabodnutí ledviny tenkou jehlou a získání vzorku její tkáně na vyšetření. Provádí se hlavně u zhoršených ledvinných funkcí nejasné příčiny, kdy máme podezření na některou z glomerulonefritid.

 

8. Další vyšetření – Nesmíme zapomenout, že při podezření na ledvinné onemocnění je nutné vyšetřit krevní tlak pacienta a hodnotu glykémie, abychom vyloučili podíl vysokého tlaku nebo cukrovky na poškození ledvin. To jsou totiž v České republice bezkonkurenčně nejčastější původci narušení ledvinných funkci.

 

 

Závěr: U nemocí ledvin přirozeně postupujeme od nejdostupnějších a nejméně zatěžujících metod. Základem je rozhovor s pacientem a fyzikální vyšetření, změření krevního tlaku, krevní náběry, odhad filtrační schopnosti ledvin, vyšetření moči a ultrazvuk (a-nebo rentgen) břicha. Dále postupujeme dle výsledků těchto vyšetření.