Skip to main content

Transfúze

Transfúze je relativně častým úkonem prováděným v nemocnici. Jedná se o převod krve dárce do těla pacient, který krev potřebuje. Zdánlivě banální proces je komplikován existencí krevních skupin a nemožností jejich libovolného míšení.

 

Pozn: Jako zajímavost lze uvést, že mnozí lékaři chápou transfúzi jako jistou formu transplantace. Tento pro laiky neobvyklý úhel pohledu je dán čistě tím, že stejně jako u jiných transplantací předáváme tkáň dárce (zde krev) příjemci.


 

Význam: Transfúze ve významu přenosu plné krve (krevních buněk i krevní plazmy) má význam u pacientů, kterým chybí červené krvinky (chudokrevnost). Kromě toho lze však různé složky krve separovat a podávat je izolovaně - můžeme tak podat náplav krevních destiček při jejich nedostatku, nebo např. čistou krevní plazmu bez krevních buněk (to děláme zejména pro úpravu vnitřního prostředí a krevní srážlivosti).

 

 

Příprava: Před vlastní transfúzí se odebere vzorek krve pacienta a odešle do laboratoře, kde se určí jeho krevní skupina – A, B, AB či 0 a pozitivita tzv. Rh faktoru. Na základě výsledku se připraví a vydá transfúzní set (krevní konzerva) s kompatibilní krevní skupinou, kterou může pacient dostat. Při přípravě se dbá na nezaměnitelnost krevní konzervy - musí obsahovat rodné číslo a jméno pacienta a je na ní viditelně označena krevní skupina. Každá krevní konzerva má svůj jedinečný číselný kód.

 

 

Provedení: Transfúzi vždy podává lékař. Podání transfúze je spojeno s důležitou zajišťovací zkouškou. Ta se provádí u pacientova lůžka a obvykle umožní orientačně rozlišit skupiny A,B, AB a 0 (některé testy umí i ). Lékař nechá nabrat vzorek krve pacienta a smísí jej se speciálními roztoky, které sráží jen určité krevní skupiny – tím orientačně zkontroluje krevní skupinu pacienta. Pak odebere vzorek krve z krevní konzervy a udělá to samé. Pokud se skupiny shodují, může být krev podána. Samotné podání krve se děje nitrožilně jako klasická infuze. Na začátku podávání se krev z konzervy pustí rychleji a tomu se říká biologická zkouška. Jakékoliv obtíže se při rychlejším toku krve zvýrazní a transfúze se tak může zastavit už na jejím počátku.

 

Takto vypadá kartička pro zajišťovací zkoušku používaná v českých nemocnicích.

 

 

Rizika: Velké nebezpečí spočívá ve smísení různých krevních skupin (To trochu zjednodušuji, protože některé krevní skupiny smísit lze, ale nemá smysl to tu rozvádět). V takovém případě imunitní systém příjemce vyhodnotí červené krvinky dárce jako nepřátelské cizorodé látky a napadne je. Masivní rozpad červených krvinek pocházejících z krevní konzervy pak vede ke vzniku horečky, zimnice, objevuje se dušnost, pálení a bolest na hrudi a bolest hlavy. Imunitní reakce může být tak silná, že přejde v šokový stav se selháním ledvin a člověka usmrtí. Transfúze musí být při podezření na nekompatibilitu krví okamžitě ukončena.

 

Určité projevy nesnášenlivosti transfúze ovšem nemusí souviset jen s rozpadem červených krvinek. Provází je také zvýšená teplota, či svědění kůže. Ačkoliv se nejedná o nebezpečný stav, transfúzi většinou ukončujeme.

 

Dříve s sebou transfúze nesla i určité riziko nákazy některými infekčními chorobami, kterými mohly být krevní konzervy infikovány (některé typy žloutenky, AIDS). V dnešní době maximálních kontrol dárců i jejich krve je ve vyspělých státech toto riziko minimální až nulové.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.