Skip to main content

Transfúze

Transfúze je relativně častým úkonem prováděným v nemocnici. Jedná se o převod krve dárce do těla pacient, který krev potřebuje. Zdánlivě banální proces je komplikován existencí krevních skupin a nemožností jejich libovolného míšení.

 

Pozn: Jako zajímavost lze uvést, že mnozí lékaři chápou transfúzi jako jistou formu transplantace. Tento pro laiky neobvyklý úhel pohledu je dán čistě tím, že stejně jako u jiných transplantací předáváme tkáň dárce (zde krev) příjemci.


 

Význam: Transfúze ve významu přenosu plné krve (krevních buněk i krevní plazmy) má význam u pacientů, kterým chybí červené krvinky (chudokrevnost). Kromě toho lze však různé složky krve separovat a podávat je izolovaně - můžeme tak podat náplav krevních destiček při jejich nedostatku, nebo např. čistou krevní plazmu bez krevních buněk (to děláme zejména pro úpravu vnitřního prostředí a krevní srážlivosti).

 

 

Příprava: Před vlastní transfúzí se odebere vzorek krve pacienta a odešle do laboratoře, kde se určí jeho krevní skupina – A, B, AB či 0 a pozitivita tzv. Rh faktoru. Na základě výsledku se připraví a vydá transfúzní set (krevní konzerva) s kompatibilní krevní skupinou, kterou může pacient dostat. Při přípravě se dbá na nezaměnitelnost krevní konzervy - musí obsahovat rodné číslo a jméno pacienta a je na ní viditelně označena krevní skupina. Každá krevní konzerva má svůj jedinečný číselný kód.

 

 

Provedení: Transfúzi vždy podává lékař. Podání transfúze je spojeno s důležitou zajišťovací zkouškou. Ta se provádí u pacientova lůžka a obvykle umožní orientačně rozlišit skupiny A,B, AB a 0 (některé testy umí i ). Lékař nechá nabrat vzorek krve pacienta a smísí jej se speciálními roztoky, které sráží jen určité krevní skupiny – tím orientačně zkontroluje krevní skupinu pacienta. Pak odebere vzorek krve z krevní konzervy a udělá to samé. Pokud se skupiny shodují, může být krev podána. Samotné podání krve se děje nitrožilně jako klasická infuze. Na začátku podávání se krev z konzervy pustí rychleji a tomu se říká biologická zkouška. Jakékoliv obtíže se při rychlejším toku krve zvýrazní a transfúze se tak může zastavit už na jejím počátku.

 

Takto vypadá kartička pro zajišťovací zkoušku používaná v českých nemocnicích.

 

 

Rizika: Velké nebezpečí spočívá ve smísení různých krevních skupin (To trochu zjednodušuji, protože některé krevní skupiny smísit lze, ale nemá smysl to tu rozvádět). V takovém případě imunitní systém příjemce vyhodnotí červené krvinky dárce jako nepřátelské cizorodé látky a napadne je. Masivní rozpad červených krvinek pocházejících z krevní konzervy pak vede ke vzniku horečky, zimnice, objevuje se dušnost, pálení a bolest na hrudi a bolest hlavy. Imunitní reakce může být tak silná, že přejde v šokový stav se selháním ledvin a člověka usmrtí. Transfúze musí být při podezření na nekompatibilitu krví okamžitě ukončena.

 

Určité projevy nesnášenlivosti transfúze ovšem nemusí souviset jen s rozpadem červených krvinek. Provází je také zvýšená teplota, či svědění kůže. Ačkoliv se nejedná o nebezpečný stav, transfúzi většinou ukončujeme.

 

Dříve s sebou transfúze nesla i určité riziko nákazy některými infekčními chorobami, kterými mohly být krevní konzervy infikovány (některé typy žloutenky, AIDS). V dnešní době maximálních kontrol dárců i jejich krve je ve vyspělých státech toto riziko minimální až nulové.

 
 
 



 

Pravda o přírodních přípravcích:
Lékárník s praxí 10 let v oboru superpotravin a bylin.
1318 článku o nemocech, bylinách a potravinách.
Strava a bylinky nejsou vše, ale působí na naše zdraví.
Mix stravy a bylin zpracovávám na webu Dr.Mix