Skip to main content

Spasmolytika

Spasmolytika (spazmolytika) jsou důležitou a často používanou skupinu léků, které mohou pacientům pomoci u některých bolestivých stavů.

Mechanizmus účinku: Méně odborně můžeme spasmolytika označit jako léky uvolňující stahy hladké svaloviny, nebo léky proti svalovým křečím. Některá spasmolytika ovlivňují část vegetativního nervového systému známou jako parasympatikus a označujeme je proto jako parasympatolytika. Parasympatikus ovlivňuje stahy hladké svaloviny a jeho utlumení způsobí uvolnění svalových buněk. Druhá část spasmolytik působí primárně na svalovinu, tu označujeme jako muskulotropní spasmolytika. Třetí uznávanou skupinou spasmolytik jsou léky, které mají kombinovaný účinek ve smyslu uvolnění svaloviny a zároveň působení proti bolesti. Těmto lékům říkáme spasmoanalgetika.


Indikace: Poměrně častou indikací spasmolytik jsou bolestivé stavy, které jsou způsobeny (opakovanými) stahy hladké svaloviny. Tyto stavy označujeme jako koliky, přičemž nejčastěji hovoříme o žlučníkové a ledvinové kolice. Mezi další možné indikace patří funkční trávicí obtíže projevující se břišními křečemi, nadměrné stahy svaloviny močového měchýře, určité formy gynekologických bolestí a uvolnění svaloviny před některými diagnostickými zákroky. Například Buscopan je často aplikován před kolonoskopií, aby omezil nežádoucí střevní pohyby. Speciálně Atropin se jako spasmolytikum aplikuje lokálně do oka, aby způsobil rozšíření zornice před zákroky v očním lékařství (tzv. „rozkapání“).


Účinné látky a preparáty:

Parasympatolytika – V běžné praxi se používá sloučenina butylskopolamin (preparát Buscopan), sloučenina trospium (preparát Spasmed a Uraplex).  Dále mezi parasympatolytická spasmolytika patří i výše zmíněná sloučenina atropin obsažená v preparátu téhož názvu - Atropin. Atropin se nicméně jako spasmolytikum kromě očního lékařství prakticky neužívá. Jeho význam je spíše v akutní medicíně v rámci resuscitace nebo ke zrychlení pomalého srdečního rytmu. A chceme-li být opravdu důslední, měli bychom ve skupině parasympatolytik zmínit sloučeninu ipratropium, která je přítomna v inhalačních preparátech Atrovent a Berodual. Vzhledem k jejich účinku na hladkou svalovinu průdušek při inhalaci hovoříme o těchto lécích spíše jako o bronchodilatanciích (léky rozšiřující průdušky) než jako o spasmolyticích.

Muskulotropní spasmolytika – Do této skupiny patří sloučeniny drotaverin (lék No-Spa), mebeverin (lék Duspatalin Retard), alverin (lék Meteospasmyl), otilonium-bromid (lék Spasmomen), močové spasmolytikum solifenacin (např. léky Folinar, Solifenacin, Soliflow a Vesicare), papaverin a pitofenon. Papaverin a pitofenon se samotné v běžné praxi moc nepoužívají, ale jsou velice důležité pro kombinované preparáty ze skupiny spasmoanalgetik (viz. níže).

Spasmoanalgetika – Důležitými zástupci této skupiny jsou preparáty Algifen a Analgin obsahující kombinaci metamizolu, pitofenonu a fenpiverinu. Dalším zástupcem je kombinovaný preparát Spasmopan obsahující kodein, paracetamol, pitofenon a fenpiverin.


Nevýhody: Je poměrně obtížné hovořit u poměrně různorodé skupiny léků, jako jsou spasmolytika, o nežádoucích účinků uceleně. Obecně řečeno mohou způsobit sucho v ústech, bolesti hlavy, rozmazané vidění, zrychlení tepové frekvence, dále mohou zvýšit nitrooční tlak a narušit hybnost střev. Kombinované preparáty mohou navíc mít nežádoucí účinky dalších účinných látek, které jsou v přípravku přítomné. Nejjednodušší je vybrat si v předchozích odstavcích preparát, který vás zajímá, a přečíst si o jeho nevýhodách v příslušném textu.