Skip to main content

Reperfuzní poškození

K reperfuznímu poškození dojde tehdy, když jsou určité tkáně poškozeny náhlým nedostatkem kyslíku (tzv. ischémie) a následně dojde k obnovení jeho přísunu (tzv. reperfuze).

 

Příčiny

Příčinou je narušení krevního oběhu, obvykle jde o důsledek akutního tepenného uzávěru. Tkáně jsou akutně poškozeny nedostatkem kyslíku a živin a cílem lékařů je samozřejmě co nejdříve obnovit oběh a zachránit ischemickou tkáň, to však vede ke zmíněnému reperfuznímu poškození. Kromě tepenných uzávěrů je reperfuzní poškození komplikací transplantačních operací, protože během nich je transplantovaný orgán dočasně bez kyslíku a po napojení na tepenný systém příjemce se může reperfuzní poškození objevit.

 

 

Projevy

Pokud je problém vyřešen a do poškozené tkáně se vrátí krev s kyslíkem, tkáň to sice z dlouhodobého hlediska zachrání, ale z krátkodobého hlediska dojde k jejímu dalšímu poškození. Dochází ke vzniku zánětu, mění se propustnost krevních cév a zvyšuje se počet zánětlivých buněk. Hlavním mechanizmem je oxidační stres, kdy dochází k poškozování buněčných struktur kyslíkovými radikály, se kterými si tkáň narušená předchozí ischémií neumí poradit.

 

 

Diagnostika

Reperfuzní poškození by mělo být očekáváno při každém obnovení krevního přítoku do orgánu postiženého ischémií.

 

 

Léčba

Reperfuznímu poškození nejde úplně zabránit, koneckonců zajištění dodávky tepenné krve s kyslíkem má vždy prioritu. Rozsah poškození je tím menší, čím kratší dobu byl cílový orgán bez kyslíku. Z podpůrné léčby se někdy volí terapeutická hypotermie, tj. záměrné podchlazení organizmu poškozeného, které má snížit metabolickou aktivitu tkání a spotřebu kyslíku. Některé studie prokazují i efekt imunosupresiva známého jako cyklosporin na snížení intenzity reperfuzního poškození, ale běžně se jej neužívá. Podávání vysokých dávek antioxidantů (sloučenin vychytávajících škodlivé kyslíkové radikály) paradoxně neukázalo přesvědčivý efekt.