Skip to main content

Refluxní nemoc jícnu

Refluxní nemoc jícnu je onemocnění, které je velice časté. Je nepříjemné jednak v tom, že tíže obtíží nemusí být úměrná klinickému nálezu, a jednak rozvojem možných komplikací, o kterých si povíme níže.
 
Příčiny
Příčinou tohoto onemocnění je časté vnikání kyselé žaludeční šťávy do jícnu (odborně reflux). Jícen je od žaludku oddělen svalovým svěračem, který by tomuto měl zabránit a navíc je jícen do jisté míry chráněn slinami z dutiny ústní. U některých lidí ovšem může být funkce jícnového svěrače snížená, kromě brániční kýly ke zhoršení jeho funkce dochází vlivem nikotinu při kouření a pak také vlivem alkoholu a kofeinu.
 
 
Projevy
Základním projevem refluxní nemoci je pálení žáhy, což je nepříjemný pálivý pocit na hrudi. U některých lidí je záchvat pálení žáhy dramatický a bolest na hrudi může být snadno zaměněná s infarktem myokardu. U mnoha lidí je ovšem refluxní nemoc bezpříznaková a nikdy se na ni nepřijde, nebo jsou jejím prvním projevem až komplikace.
 
 
Komplikace
Dlouhotrvající reflux trvá, sliznice jícnu se poškozuje stále víc a víc. To vede k následujícím komplikacím:

1. Může vzniknout jícnový vřed, to je tak trochu analogie žaludečních vředů. Jícnový vřed může bolet nalačno i při polykání, může krvácet a může i prasknout. Protržení jícnu je život ohrožující stav.

2. Zanícená sliznice jícnu se může zjizvit a v jistém místě může dojít k jejímu zúžení. To pak způsobuje poruchu příjmu potravy a poruchu polykání. Na tomto podkladě zřejmě vzniká i tzv. Schatzkiho prstenec, což je pravidelné prstenčité zúžení jícnu přítomné v jeho dolní části.

3. Neblahým jevem je změna některých buněk drážděné sliznice jícnu v buňky nacházející se ve stěně střeva. Tento stav se nazývá jako Barrettův jícen. Zdá se, že tyto buňky podobné buňkám střevním umí produkovat ochranný sekret bránící sliznici lépe před kyselinou. To celé má však jednu velkou nevýhodu, která je zároveň následující komplikací.

4. Buňky Barrettova jícnu se mohou zvrhnout v nádor a vzniká velmi nebezpečná rakovina jícnu. To samozřejmě neznamená, že každý člověk s Barrettovým jícnem bude mít rakovinu jícnu, prostě „jen“ má vyšší riziko oproti zdravým lidem.
 
5. Kyselý reflux nemusí zůstat jen v jícnu, ale může proniknout i do dutiny ústní, nebo do dýchacích cest, což vede k potížím jako je hořký pocit v ústech, zvýšená kazivost zubů a dráždivý suchý kašel.
 
 
Diagnostika
Nejjednodušší diagnostickou metodou je tzv. terapeutický test. Pacientovi předepíšeme lék ze skupiny blokátorů protonové pumpy a pokud obtíže vymizí, je refluxní nemoc velmi pravděpodobná. Zejména u starších lidí je ovšem vhodné se nespokojit se jen s tímto terapeutickým testem, ale provést endoskopické vyšetření (gastroskopie), při kterém si lékař prohlédne sliznici jícnu na vlastní oči a může si z ní vzít vzorky na histologické vyšetření. To může pomoci nalézt různé zmíněné komplikace (zánět jícnu, Barrettův jícen, rakovinu jícnu, apod.). V některých případech může být doplněna pH-metrie jícnu (měření pH v jícnu za 24 hodin) a jícnová manometrie (hodnotí tlakové poměry v jícnu a funkci dolního jícnového svěrače).
 
 
Léčba
Jak vidíte, může být léčba refluxní nemoci velmi důležitá. Na náhlý záchvat pálení žáhy se dá použít jedlá soda. Ta zneutralizuje kyselou žaludeční šťávu a způsobí rychlou a krátkou úlevu. Kromě toho by pacient měl v noci spát s podloženou hlavou (sníží se riziko vtékání žaludečního obsahu do jícnu a do plic), neměl by pít alkohol a měl by přestat s kouřením. Lékař může předepsat velmi účinné léky ze skupiny blokátorů protonové pumpy, které snižují tvorbu kyseliny v žaludku (ty se používají i u žaludečních vředů). Detailnější a ucelenější přehled léků proti pálení žáhy najdete v tomto textu.
 
Zúžení jícnu způsobené zánětem při refluxní nemoci může být někdy nutné řešit pomocí speciálního balónku, který se zavede endoskopem do zúženého místa a nafouknutím jej roztáhne (tzv. balónková dilatace).
 
U nejtěžších případů spojených s poruchou dolního jícnového svěrače lze provést operaci známou jako fundoplikace, kterou bych zjednodušeně popsal jako chirurgické zlepšení funkce dolního jícnového svěrače (který odděluje jícen od žaludku). Před vlastní fundoplikací se nicméně doporučuje přesně zhodnotit funkci dolního jícnového svěrače pomocí jícnové manometrie.

Pacient s Barrettovým jícnem se musí pravidelně kontrolovat a když se u něj vyhodnotí příliš velké riziko vzniku rakoviny jícnu, může se postižená sliznice endoskopicky odstranit.