Skip to main content

Rakovina prsu

Tento text spadá do obecného článku o rakovině, který doporučuji přečíst také.

 

Rakovina prsu je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v ženské populaci, ročně je v ČR zjištěna u cca 5000-6000 žen. Jde o často skloňované téma a určitě si zaslouží pozornost. Než přistoupíme k vlastnímu popisu příčin, projevů a léčby této nemoci, je vhodné si říci několik slov o anatomii prsní žlázy.

 

Prsní žláza vzniká u embryí obou pohlaví, ale u mužů degeneruje a nerozvíjí se. Její základ mají ovšem muži také, což vysvětluje vznik rakoviny prsu i u mužů. Prsa se u žen rozvíjí zejména v pubertě vlivem pohlavního hormonu estrogenu a dále během těhotenství. Z toho plyne další důležitý fakt – buňky prsu jsou závislé na hormonálních změnách organismu.
 

V těle dospělé ženy je v prsu vyvinutá mléčná žláza. Vypadá tak, že mléko se vytváří v lalůčcích (lobulech) a odtud je mléčnými kanálky (dukty) vedeno směrem k bradavce, kde kanálky vyúsťují na povrch. Teď už jen stačí poznamenat, že nejčastěji vznikají zhoubné nádory z buněk mléčných kanálků (duktální karcinomy – asi 80% zhoubných nádorů prsu) a pak z buněk mlékotvorných lalůčků (lobulární karcinomy – asi 15% zhoubných nádorů prsu) Je to hodně zjednodušené, ale k pochopení to postačuje.

 

 

Schéma - Nádorové ložisko prsu vycházející z mléčného kanálku

 

 

Pozn: Rakovina prsu se týká i nás mužů, protože i my máme přítomné (ačkoliv zakrnělé) prsní žlázy. Uvádí se, že na 100 hlášených případů rakoviny prsu připadá asi 1 muž. Nutno podotknout, že rakovina prsu u muže bývá obvykle agresivnější a má horší prognózu než u žen. Bývá také zjištěna v pozdějších stádiích.

 

 

Příčiny: Je známá celá řada příčin, které vedou ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny prsu, my si řekneme o těch nejvýznamnějších.

 

1. Věk – Věk je významný faktor, riziko vzniku rakoviny prsu roste s vyšším věkem. Může mít 20letá dívka rakovinu prsu? Může, ale riziko výskytu je mnohem menší než u ženy 50leté. Z toho důvodu se preventivní screeningový program (viz. prevence) zaměřuje až na ženy ve věku nad 45 let.

 

2. Genetika – Genetika má velký vliv. Ví se o některých genech, které přímo souvisí se vznikem rakoviny prsu (BRCA-1, BRCA-2), a jistě se časem objeví další. Z toho vyplývá fakt, že u ženy se zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, jestliže se tato nemoc vyskytuje v její rodině. Největší riziko se předpokládá tehdy, onemocněla–li touto nemocí její matka nebo babička. Rakovinou prsu může však samozřejmě onemocnět i žena, v jejíž rodině se dosud rakovina prsu nevyskytla.

Velký problém představuje rakovina prsu pro židovskou populaci. Jde o důsledek jisté separace lidí židovského vyznání ve středověké Evropě (židovská diaspora), kdy časté sňatky omezené na relativně malou skupinu jedinců způsobily častější výskyt některých geneticky podmíněných nemocí.

 

3. Vliv estrogenů – Jak jsem psal v úvodu, tak buňky prsu jsou závislé ve svém růstu na estrogenech. Delší působení estrogenů během života ženy proto zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Více ohrožené jsou z toho důvodu ženy, které měly první menstruaci v nízkém věku a ženy, které měly pozdější přechod. Stejně tak jsou více ohroženy ženy, které po přechodu užívaly hormonální substituci. A více ohrožené jsou i ženy, které neotěhotněly. V těhotenství totiž dominuje hormon progesteron, který v tomto ohledu ženu spíše chrání. Mluvíme-li o hormonech, měli bychom se krátce zmínit o vlivu hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce sice obsahuje estrogeny, ale na druhou stranu obsahuje i progesteron. Prozatím se proto zdá, že hormonální antikoncepce riziko nezvyšuje, ani nesnižuje.

 

4. Životní styl – K rakovině prsu zcela jistě přispívá kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita. To přirozeně platí prakticky o všech formách rakoviny.

 

 

Typy zhoubných nádorů prsu jejich projevy:

 

1. Duktální karcinom – Tento zhoubný nádor vychází z buněk mléčných kanálků a tvoří asi 80% všech zhoubných nádorů v prsu. Nádory tohoto typu rostou zprvu více ohraničeně a dají se nahmátnout jako malé bulky v prsou.

 

2. Lobulární karcinom – Tento zhoubný nádor vychází z buněk mlékotvorných lalůčků. Tvoří kolem 15% nádorů a jeho nalezení je obtížnější než u duktálního karcinomu. Lobulární karcinom totiž tvoří méně tuhá a ohraničená ložiska. 

 

3. Pagetův karcinom – Jedná se o vzácnější podtyp duktálního karcinomu, který napadá zejména tkáň bradavky. Projeví se vznikem nehojícího se vředovitého ložiska v oblasti prsní bradavky.

 

4. Zánětlivý karcinom – Toto je jeden z nejnebezpečnějších zhoubných nádorů prsu. Jedná se o agresivní podtyp duktálního karcinomu. Velmi rychle prorůstá celým prsem, viditelné jsou zejména jeho kožní projevy. Prso se zvětší, může být bolestivé a na povrchu je zarudlé – vypadá to podobně jako (prakticky neškodný) zánět prsu. Proto se k zánětům prsu musí přistupovat s velkou opatrností. Zánětlivá forma karcinomu je naštěstí velice vzácná, ale prognóza je na druhou stranu velice špatná.

 

Dále platí, že všechny zhoubné nádory se mohou projevit i nebolestivým zvětšením lymfatických uzlin, obvykle v podpaží a v oblasti klíční kosti. Pokročilý proces se může projevit až vzdálenými metastázamibolesti kostí bederní páteře (metastázy v kostech), neurologické obtíže (metastázy v mozku), apod.

 

 

Projevy – shrnutí: Žena by měla lékaře (gynekologa) navštívit pokud si nahmatá nějaký útvar v prsu, pokud se změní velikost prsu, pokud ji vytéká tekutina z bradavky, pokud ji vytéká krev z bradavky, pokud změní prs barvu, pokud prs bolí, či pokud si nahmatá zvětšené uzliny v podpaží a v oblasti klíční kosti. 

 

 

Diagnostika: Určení správné diagnózy v časných stádiích je zásadní. K dispozici máme řadu vyšetřovacích metod, i když většina z nich není stoprocentně spolehlivá. Hodně se propaguje pohmatové vyšetření prsu. Ve skutečnosti se tento vyšetřovací postup přeceňuje – vyšetření od lékaře negynekologa není příliš spolehlivé, to už je cennější samovyšetření prsu. Prokázalo se, že pravidelně se vyšetřující žena má vyšší šanci najít v prsu bulku než lékař.

 

Další možností je ultrazvuk. Nezatěžuje ženu zářením a je kvalitní vyšetřovací metodou u mladých žen, v jejichž prsech se vyskytuje málo tukové tkáně.

 

Nejpoužívanější metodou je rentgenové vyšetření prsu neboli tzv. mamografie. Je vhodná u starších žen, jejichž prsa obsahují větší množství tukové tkáně. Více o tomto vyšetření bych si dovolil napsat až v části o prevenci.

 

Najde-li se v prsu podezřelé ložisko, může se provést biopsie tenkou jehlou. Pod kontrolou ultrazvukem se do ložiska píchne tenkou jehlou a vezme se malá část tkáně na histologické vyšetření.

 

 

Prevence: V prevenci má význam samovyšetřování prsů (i když zdaleka není stoprocentně spolehlivé) a pravidelné návštěvy u gynekologa. V ČR vzhledem k častému výskytu rakoviny prsu existuje preventivní screeningový program. Znamená to, že každá žena ve věku 45-69 let se bezplatně jednou za dva roky může dostavit na mamografické vyšetření. Mamograf je v podstatě rentgenový přístroj, který selektivně vyšetří tkáň prsu. Nevýhodou je přítomnost rentgenového záření, dávka je ovšem velice nízká. Mají-li ženy vyšší riziko vzniku nádoru, mohou být pravidelně vyšetřovány již od mladšího věku a v častějších intervalech.

 

 

Léčba: Moderní doba přinesla velký rozmach léčebných metod tohoto nádoru a tím do značné míry snížila jeho nebezpečnost. Samozřejmě i přes veškerou dostupnou péči řada žen zemře. Já zde jednotlivé možnosti v podstatě jen vyjmenuji, v praxi se obvykle používají jejich kombinace. Typ léčebné kombinace u konkrétní pacientky se určuje individuálně – podle rozsahu nádoru, podle postižení uzlin, podle přítomnosti vzdálených metastáz, podle vlastností nádoru, podle celkového stavu ženy a samozřejmě s přihlédnutím k jejich přáním.

 

Možnosti léčby:

 

1. Chirurgická léčba – Chirurgická léčba patří mezi hlavní léčebné postupy. Lze vyříznout ložisko nádoru nebo se provede odstranění celého prsu (ablace prsu). K tomu se někdy přidává i odstranění lymfatických uzlin z podpaží (exenterace axily), které se pak mohou poslat na histologické vyšetření. Nepříjemnou komplikací větší operace s odstraněním uzlin je  riziko rozvoje otoků horní končetiny na operované straně.

 

2. Ozařování – Ozařování se obvykle používá jako doplnění chirurgické terapie. Existuje i možnost paliativního ozáření bolestivých metastáz v bederní páteři. Paliativní znamená, že sice nevyléčí, ale zpelší kvalitu života (v tomto případě tlumením bolesti).

 

3. Chemoterapie – Chemoterapie má v léčbě rakoviny prsu nezastupitelné místo. Umí zmenšit ložisko nádoru a ničit metastázy.

 

4. Hormonální terapieNěkteré nádory prsu si zachovají schopnost původních buněk prsu reagovat na estrogeny. U těchto nádorů můžeme použít hormonální terapii. Jde o to, že ženě podáme látky, které utlumí tvorbu estrogenů v jejím těle nebo alespoň zablokují účinek estrogenů na prsní žlázu. Tím se výrazně zpomalí růst nádoru a učiníme ho citlivějším na léčbu ostatními prostředky. Známý lék z této skupiny se jmenuje Tamoxifen. Jmenovat je nutné i tzv. inhibitory aromatáz, ktré blokují syntézu estrogenů, příkladem je sloučenina anastrozol (např. lék Anastrozol, Arimidex, apod.) a letrozol (napřl lék Aletro, Etruzil, Lestara a Letrozol).

 

5. Biologická léčba – Jde o relativně nový speciální lék, který u některých nádorů prsu (není alepoužitelný u všech!) tlumí množení nádorových buněk. Lék se jmenuje herceptin.

 
 
 


Přírodní lékárna Dr.Mix
Vhodné bylinky, potraviny, pohybové aktivity… Nechte si sestavit rady přímo Vám na míru.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.