Skip to main content

Rakovina prsu

Tento text spadá do obecného článku o rakovině, který doporučuji přečíst také.

 

Rakovina prsu je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v ženské populaci, ročně je v ČR zjištěna u cca 5000-6000 žen. Jde o často skloňované téma a určitě si zaslouží pozornost. Než přistoupíme k vlastnímu popisu příčin, projevů a léčby této nemoci, je vhodné si říci několik slov o anatomii prsní žlázy.

 

Prsní žláza vzniká u embryí obou pohlaví, ale u mužů degeneruje a nerozvíjí se. Její základ mají ovšem muži také, což vysvětluje vznik rakoviny prsu i u mužů. Prsa se u žen rozvíjí zejména v pubertě vlivem pohlavního hormonu estrogenu a dále během těhotenství. Z toho plyne další důležitý fakt – buňky prsu jsou závislé na hormonálních změnách organismu.
 

V těle dospělé ženy je v prsu vyvinutá mléčná žláza. Vypadá tak, že mléko se vytváří v lalůčcích (lobulech) a odtud je mléčnými kanálky (dukty) vedeno směrem k bradavce, kde kanálky vyúsťují na povrch. Teď už jen stačí poznamenat, že nejčastěji vznikají zhoubné nádory z buněk mléčných kanálků (duktální karcinomy – asi 80% zhoubných nádorů prsu) a pak z buněk mlékotvorných lalůčků (lobulární karcinomy – asi 15% zhoubných nádorů prsu) Je to hodně zjednodušené, ale k pochopení to postačuje.

 

 

Schéma - Nádorové ložisko prsu vycházející z mléčného kanálku

 

 

Pozn: Rakovina prsu se týká i nás mužů, protože i my máme přítomné (ačkoliv zakrnělé) prsní žlázy. Uvádí se, že na 100 hlášených případů rakoviny prsu připadá asi 1 muž. Nutno podotknout, že rakovina prsu u muže bývá obvykle agresivnější a má horší prognózu než u žen. Bývá také zjištěna v pozdějších stádiích.

 

 

Příčiny: Je známá celá řada příčin, které vedou ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny prsu, my si řekneme o těch nejvýznamnějších.

 

1. Věk – Věk je významný faktor, riziko vzniku rakoviny prsu roste s vyšším věkem. Může mít 20letá dívka rakovinu prsu? Může, ale riziko výskytu je mnohem menší než u ženy 50leté. Z toho důvodu se preventivní screeningový program (viz. prevence) zaměřuje až na ženy ve věku nad 45 let.

 

2. Genetika – Genetika má velký vliv. Ví se o některých genech, které přímo souvisí se vznikem rakoviny prsu (BRCA-1, BRCA-2), a jistě se časem objeví další. Z toho vyplývá fakt, že u ženy se zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, jestliže se tato nemoc vyskytuje v její rodině. Největší riziko se předpokládá tehdy, onemocněla–li touto nemocí její matka nebo babička. Rakovinou prsu může však samozřejmě onemocnět i žena, v jejíž rodině se dosud rakovina prsu nevyskytla.

Velký problém představuje rakovina prsu pro židovskou populaci. Jde o důsledek jisté separace lidí židovského vyznání ve středověké Evropě (židovská diaspora), kdy časté sňatky omezené na relativně malou skupinu jedinců způsobily častější výskyt některých geneticky podmíněných nemocí.

 

3. Vliv estrogenů – Jak jsem psal v úvodu, tak buňky prsu jsou závislé ve svém růstu na estrogenech. Delší působení estrogenů během života ženy proto zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Více ohrožené jsou z toho důvodu ženy, které měly první menstruaci v nízkém věku a ženy, které měly pozdější přechod. Stejně tak jsou více ohroženy ženy, které po přechodu užívaly hormonální substituci. A více ohrožené jsou i ženy, které neotěhotněly. V těhotenství totiž dominuje hormon progesteron, který v tomto ohledu ženu spíše chrání. Mluvíme-li o hormonech, měli bychom se krátce zmínit o vlivu hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce sice obsahuje estrogeny, ale na druhou stranu obsahuje i progesteron. Prozatím se proto zdá, že hormonální antikoncepce riziko nezvyšuje, ani nesnižuje.

 

4. Životní styl – K rakovině prsu zcela jistě přispívá kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita. To přirozeně platí prakticky o všech formách rakoviny.

 

 

Typy zhoubných nádorů prsu jejich projevy:

 

1. Duktální karcinom – Tento zhoubný nádor vychází z buněk mléčných kanálků a tvoří asi 80% všech zhoubných nádorů v prsu. Nádory tohoto typu rostou zprvu více ohraničeně a dají se nahmátnout jako malé bulky v prsou.

 

2. Lobulární karcinom – Tento zhoubný nádor vychází z buněk mlékotvorných lalůčků. Tvoří kolem 15% nádorů a jeho nalezení je obtížnější než u duktálního karcinomu. Lobulární karcinom totiž tvoří méně tuhá a ohraničená ložiska. 

 

3. Pagetův karcinom – Jedná se o vzácnější podtyp duktálního karcinomu, který napadá zejména tkáň bradavky. Projeví se vznikem nehojícího se vředovitého ložiska v oblasti prsní bradavky.

 

4. Zánětlivý karcinom – Toto je jeden z nejnebezpečnějších zhoubných nádorů prsu. Jedná se o agresivní podtyp duktálního karcinomu. Velmi rychle prorůstá celým prsem, viditelné jsou zejména jeho kožní projevy. Prso se zvětší, může být bolestivé a na povrchu je zarudlé – vypadá to podobně jako (prakticky neškodný) zánět prsu. Proto se k zánětům prsu musí přistupovat s velkou opatrností. Zánětlivá forma karcinomu je naštěstí velice vzácná, ale prognóza je na druhou stranu velice špatná.

 

Dále platí, že všechny zhoubné nádory se mohou projevit i nebolestivým zvětšením lymfatických uzlin, obvykle v podpaží a v oblasti klíční kosti. Pokročilý proces se může projevit až vzdálenými metastázamibolesti kostí bederní páteře (metastázy v kostech), neurologické obtíže (metastázy v mozku), apod.

 

 

Projevy – shrnutí: Žena by měla lékaře (gynekologa) navštívit pokud si nahmatá nějaký útvar v prsu, pokud se změní velikost prsu, pokud ji vytéká tekutina z bradavky, pokud ji vytéká krev z bradavky, pokud změní prs barvu, pokud prs bolí, či pokud si nahmatá zvětšené uzliny v podpaží a v oblasti klíční kosti. 

 

 

Diagnostika: Určení správné diagnózy v časných stádiích je zásadní. K dispozici máme řadu vyšetřovacích metod, i když většina z nich není stoprocentně spolehlivá. Hodně se propaguje pohmatové vyšetření prsu. Ve skutečnosti se tento vyšetřovací postup přeceňuje – vyšetření od lékaře negynekologa není příliš spolehlivé, to už je cennější samovyšetření prsu. Prokázalo se, že pravidelně se vyšetřující žena má vyšší šanci najít v prsu bulku než lékař.

 

Další možností je ultrazvuk. Nezatěžuje ženu zářením a je kvalitní vyšetřovací metodou u mladých žen, v jejichž prsech se vyskytuje málo tukové tkáně.

 

Nejpoužívanější metodou je rentgenové vyšetření prsu neboli tzv. mamografie. Je vhodná u starších žen, jejichž prsa obsahují větší množství tukové tkáně. Více o tomto vyšetření bych si dovolil napsat až v části o prevenci.

 

Najde-li se v prsu podezřelé ložisko, může se provést biopsie tenkou jehlou. Pod kontrolou ultrazvukem se do ložiska píchne tenkou jehlou a vezme se malá část tkáně na histologické vyšetření.

 

 

Prevence: V prevenci má význam samovyšetřování prsů (i když zdaleka není stoprocentně spolehlivé) a pravidelné návštěvy u gynekologa. V ČR vzhledem k častému výskytu rakoviny prsu existuje preventivní screeningový program. Znamená to, že každá žena ve věku 45-69 let se bezplatně jednou za dva roky může dostavit na mamografické vyšetření. Mamograf je v podstatě rentgenový přístroj, který selektivně vyšetří tkáň prsu. Nevýhodou je přítomnost rentgenového záření, dávka je ovšem velice nízká. Mají-li ženy vyšší riziko vzniku nádoru, mohou být pravidelně vyšetřovány již od mladšího věku a v častějších intervalech.

 

 

Léčba: Moderní doba přinesla velký rozmach léčebných metod tohoto nádoru a tím do značné míry snížila jeho nebezpečnost. Samozřejmě i přes veškerou dostupnou péči řada žen zemře. Já zde jednotlivé možnosti v podstatě jen vyjmenuji, v praxi se obvykle používají jejich kombinace. Typ léčebné kombinace u konkrétní pacientky se určuje individuálně – podle rozsahu nádoru, podle postižení uzlin, podle přítomnosti vzdálených metastáz, podle vlastností nádoru, podle celkového stavu ženy a samozřejmě s přihlédnutím k jejich přáním.

 

Možnosti léčby:

 

1. Chirurgická léčba – Chirurgická léčba patří mezi hlavní léčebné postupy. Lze vyříznout ložisko nádoru nebo se provede odstranění celého prsu (ablace prsu). K tomu se někdy přidává i odstranění lymfatických uzlin z podpaží (exenterace axily), které se pak mohou poslat na histologické vyšetření. Nepříjemnou komplikací větší operace s odstraněním uzlin je  riziko rozvoje otoků horní končetiny na operované straně.

 

2. Ozařování – Ozařování se obvykle používá jako doplnění chirurgické terapie. Existuje i možnost paliativního ozáření bolestivých metastáz v bederní páteři. Paliativní znamená, že sice nevyléčí, ale zpelší kvalitu života (v tomto případě tlumením bolesti).

 

3. Chemoterapie – Chemoterapie má v léčbě rakoviny prsu nezastupitelné místo. Umí zmenšit ložisko nádoru a ničit metastázy.

 

4. Hormonální terapie – Některé nádory prsu si zachovají schopnost původních buněk prsu reagovat na estrogeny. U těchto nádorů můžeme použít hormonální terapii. Jde o to, že ženě podáme látky, které utlumí tvorbu estrogenů v jejím těle nebo alespoň zablokují účinek estrogenů na prsní žlázu. Tím se výrazně zpomalí růst nádoru a učiníme ho citlivějším na léčbu ostatními prostředky. Známý lék z této skupiny se jmenuje Tamoxifen. Jmenovat je nutné i tzv. inhibitory aromatáz, ktré blokují syntézu estrogenů, příkladem je sloučenina anastrozol (např. lék Anastrozol, Arimidex, apod.) a letrozol (napřl lék Aletro, Etruzil, Lestara a Letrozol).

 

5. Biologická léčba – Existuje více léčiv z této skupiny, přičemž asi nejznámější je látka trastuzumab (lék Herceptin). Využít lék lze ovšem pouze u některých forem rakoviny prsu.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.