Skip to main content
>

Podběl lékařský

Latinský název: Tussilago farfara

 

Využitelná část: květy a listy

 

Podběl je rostlina, která se pravidelně sbírala ve školních sběrech léčivých bylin. Dosahuje výšky asi 20 centimetrů, rozrůstá se do plochy dlouhými oddenky, které ovšem zůstávají při zemi. Kvete jasně žlutými květy (správněji květními úbory) v jarních měsících – nejvíce v březnu a dubnu. Má raději vlhké prostředí, nacházíme ji v jílovitých půdách, na pasekách a na březích potoků. Květy a listy jsou předmětem využití v lidovém léčitelství, obsahují řadu sloučenina jako jsou třísloviny, silice a fytosteroly.

 

Využití:

 

1. Nálev a odvar – Vyrábí se louhováním a-nebo varem květů a listů ve vodě. Popíjí se několik šálků denně. Jak už latinský název rostliny (tussis = kašel) napovídá, je podběl využívaný zejména u příznaků infekce horních cest dýchacích. Látky obsažené v podbělu rozpouští hleny a usnadňují jejich vykašlávání.

 

2. Obklady – Koncentrovaný roztok z podbělu lze přikládat na rány k urychlení jejich hojení a zklidnění okolní kůže. Obklady se využívají u onemocnění žil dolních končetin, zejména u chronické žilní nedostatečnosti a bércových vředů.

 

3. Inhalace – Vdechujeme páry roztoku ve vařící vodě. Ulevuje při rýmě a u infekci horních cest dýchacích včetně zánětů dutin. Cenný je přímý protizánětlivý a uvolňující účinek podbělu na sliznici nosohltanu.