Skip to main content

Otrava arsenem

Arsen je chemický prvek, který se může stát součástí neorganických i organických sloučenin. Otrava tímto prvkem je v dnešní době nejčastěji spíše nešťastnou náhodou, dříve se však arsen používal jako nebezpečný jed a kromě toho dokonce jako lék.

 

Příčiny

Zatímco organické sloučeniny obsahující arsen nemusí být jedovaté, nebo jsou jedovaté méně, samotný arsen je prudce jedovatý. S arsenem a jeho sloučeninami se člověk v dnešní době nejčastěji setká v průmyslové výrobě, arsen nicméně může kontaminovat vodu nebo potraviny. Kromě toho může být arsen vdechnut jakožto toxický plyn.

 

 

Projevy

Arsen má schopnost v organizmu zasahovat do buněčného metabolizmu a vážně jej narušit. Akutní otrava arsenem bývá poměrně dramatická a projevuje se bolestmi břicha, průjmy, nevolností, nadměrným sliněním, zvracením, motáním hlavy a poruchami vědomí. Poměrně často se objevuje rozpad červených krvinek (hemolýza). Arsen způsobí poškození základních životních orgánů, akutní intoxikace může skončit kómatem a smrtí.

 

Chronická otrava menšími dávkami arsenu má zejména kožní projevy, kůže šupinatí a objevují se místa zvýšené pigmentace. Postižení lidé mají vyšší riziko vzniku rakoviny kůže. Kromě toho se objevují příznaky polyneuropatie, jako je například brnění končetin. V případě toxického poškození jater mohou být zvýšené jaterní testy. Arsen se ukládá ve vlasech, dříve se podával v malých dávkách koňům, aby měli lesklou hřívu.

 

 

Diagnostika

Hladina arsenu může být zjištěna z krve nebo moče ve specializované laboratoři. Zvýšený obsah arsenu se u chronické otravy dá zjistit ve vlasech postiženého člověka.

 

 

Léčba

Nejprve je nutné zjistit způsob otravy a zamezit dalšímu kontaktu s arsenem. Kromě toho se podávají speciální tzv. chelatační činidla, což jsou látky, které molekuly arsenu navážou, zabrání jeho toxicitě a usnadní jeho vyloučení z organizmu. U akutní otravě lze arsen odstranit dialýzou.