Skip to main content

Omrzliny

Omrzliny se řadí mezi poškození organizmu, které bylo způsobeno fyzikálním mechanismem, v tomto případě chladem. V ČR se s nimi setkáváme nejčastěji v zimě u bezdomovců. Omrzliny mají poměrně dost společného s popáleninami, ostatně podobně jako popáleniny je dělíme do 4 stupňů.

 

Příčiny: Omrzliny nejčastěji postihují okrajové a méně prokrvené části těla (nos, uši, okraje končetin). Jedná se vlastně o důsledek kombinace vlastního účinku chladu a ochranné reakce našeho těla. Chlad buňky poškozuje, kromě toho ve snaze snížit ztráty tepla začne náš organizmus uzavírat podkožní cévy. Tyto uzávěry sníží vyzařování tepla do okolí a při malém chladu je to výhodné. Ve velké zimě začnou být ovšem okrajové části těla výrazně nedokrvené (tj. s nedostatkem kyslíku a živin), což snižuje jejich odolnost vůči chladu.

 

Pozn: Lokální „omrzliny“ pokročilého stupně se nicméně běžně využívají i v medicíně. Jedná se obvykle o používání tekutého dusíku v léčbě povrchových kožních lézí jako jsou například bradavice.

 

 

Projevy: Jednotlivé stupně omrzlin dle jejich projevů jsou tyto:

 

I. Stupeň – Postižená kůže zbledne a zchladne, zhoršuje se její citlivost. Pokud ji zahřejeme, dostaví se nepříjemné píchavé až pálivé vjemy.

 

II. Stupeň – Kůže je studená, bledá až bílá, dochází k narušení citlivosti a ve dnech po promrznutí na ní vznikají puchýře.

 

III-IV. Stupeň – Kůže voskovatí a zcela ztrácí citlivost. Ve dnech následujících po omrznutí začne odumírat a černat, což je známkou suché gangrény. Takto zničená tkáň se může pochopitelně snadno infikovat bakteriemi, což může nemocného ohrozit na životě vznikem otravy krve.

 

 

Diagnostika: Pro diagnózu obvykle stačí informace o delším pobytu ve studeném prostředí a pohled na postižené části těla. Vyšší věk, alkoholizmus a dlouhodobá podvýživa (což je obvykle typické pro běžného bezdomovce) výrazně zhoršují prognózu jak omrzlých částí těla, tak prochladlého pacienta vůbec. Podobně jsou omrzlinami více ohroženi diabetici a pacienti s polyneuropatiemi, kteří mají v okrajových částech těla nižší citlivost vůči chladu a omrzání si zprvu vůbec nemusí uvědomit.

 

 

Léčba: Léčba by zprvu měla být spíše opatrná. Nemocný by se měl uložit do prostředí s normální teplotou. Nedoporučuje se příliš agresivní ohřívání omrzlých částí těla, mohou se vložit do vlažné vody, lze k nim přiložit termofory (vaky naplněné vodou), které by však opět neměly být příliš horké. Vzniklé puchýře by se neměly propichovat, považujeme je za přirozenou obranu organizmu. Z celkového hlediska musíme myslet i na celkové podchlazení a obvykle i celkově špatný stav postiženého (znovu opakuji, že typickým pacientem je v našich podmínkách bezdomovec – alkoholik). Vhodná je infuzní terapie a dostatečná výživa. V případě podezření na infekční komplikace volíme antibiotika, nejlépe nitrožilní. Jsou-li omrzliny velmi těžkého stupně a začíná docházet ke vzniku gangrény, je nutné konzultovat chirurgy a poradit se s nimi ohledně možnosti amputace poškozených částí těla.