Nízký krevní tlak (neboli odborně hypotenze) je relativně častý problém, který je mnohdy vyvolán léky předepsanými lékařem. Nebývá tak nebezpečný jako tlak vysoký, může nicméně člověku výrazně zhoršit kvalitu života. Je nutné hned úvodem poznamenat, že nízký tlak může provázet i některé život ohrožující stavy. Za nízký tlak můžeme považovat hodnotu naměřenou pod 100/60, i když rozvoj příznaků nižšího tlaku je značně individuální.
Příčiny: Mezi velice časté příčiny starších interně léčených pacientů jsou léky na vysoký tlak. Ten je častým problémem a dokážeme jej relativně dobře léčit, nicméně efekt léků může být někdy tak silný, že pacientův tlak sníží až příliš. Kromě toho se tlak může snížit při dehydrataci (nedostatek vody v cévách) a u některých lidí tlak padá při rychlém zvednutí se z horizontální polohy (tj. nejčastěji při rychlém ranním vstávání). Pokles krevního tlaku a současný vzestup srdečního pulsu doprovází většinu nebezpečných šokových stavů (jejich příčiny viz příslušný text). Z endokrinologických onemocnění se sklon k nízkému tlaku objevuje u poruch funkce nadledvin, příkladem je Addisonova nemoc.
Projevy: Většina projevů je spojena s horším prokrvením mozku, které je s nízkým tlakem spjato. Obvykle se začne motat hlava, což bývá doprovázeno pocitem nevolnosti a někdy se objeví pocení a mžitky před očima. Člověk s nízkým tlakem může v některých případech i ztratit vědomí a upadnout. Dlouhodobě snížený tlak se projevuje slabostí a únavou.
Diagnostika: Diagnózu učiníme změřením krevního tlaku. Je zde určitý problém, že pokud člověk zkolabuje vlivem náhlého poklesu krevního tlaku, a je zavolána RZP, může v čase jejího příjezdu být tlak již opět normální, což diagnózu ztěžuje. Při vyšetřování je důležité zjistit, zda pacient užívá léky na vysoký tlak, a jestli kolapsu nepředcházela rychlá změna polohy leh-stoj. Je nutné vyloučit možnost šokového stavu a alespoň orientačně neurologicky i možnost cévní mozkové příhody, která se může projevit podobně.
Léčba: Jako první pomoc při poklesu krevního tlaku je položit postiženého do vodorovné polohy a zvednout dolní končetiny. To vede ke zlepšení prokrvení mozku a obtíže většinou rychle ustanou. Méně závažné případy poklesu krevního tlaku se většinou upraví po podání nitrožilních infuzí, které zvýší objem krve v cévách, a tím i krevní tlak.
Pacientům užívajícím antihypertenziva se musí tyto léky vysadit, nebo ponížit jejich dávky. Pacienti citlivější na změny polohy těla musí být opatrní, zejména při ranním vstávání (chvíli ležet, pak se pomalu posadit, pak opatrně vstát) a vhodným doplňkem jejich stravy se stává káva, která v rozumném množství tlak zvýší a zároveň organizmu neškodí. Zejména staří lidé se sníženým pocitem žízně by měli dbát na dostatečný pitný režim.
Ačkoliv existuje řada léků na snížení vysokého krevního tlaku, léky na jeho zvýšení v tabletové formě prakticky nemáme. Nemocní v těžkém stavu, kdy je nízký tlak příznakem jiného onemocnění (např. šokový stav jakékoliv příčiny) mohou pochopitelně dostávat speciální léky na zvýšení tlaku nitrožilně (dobutamin, noradrenalin), ale je to jen dočasné řešení.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.healthline.com
