Skip to main content

Lupénka - Psoriáza

Lupénka neboli psoriáza je velmi nepříjemné kožní onemocnění. Nemocné sice většinou neohrožuje na životě, ale obtěžuje, snižuje kvalitu života nemocných a je špatně léčitelné. Mnozí pacienti se z něj nikdy nevyléčí. Nemoc často probíhá tak, že se střídají období zhoršování a období klidu.

 

 

Příčiny: Lupénka je autoimunitní onemocnění. V principu tedy nalézáme podobný mechanismus vzniku jako u roztroušené sklerózy, cukrovky 1. typu, Bechtěrevovy choroby, Myasthenia gravis a mnoha dalších. U lupénky dojde k tomu, že buňky a protilátky našeho imunitního systému napadnou z blíže neznámého důvodu okrsky naší vlastní kůže. Poškozením pak vznikají projevy psoriázy. Na vznik nemoci má zřejmě vliv i dědičnost, protože lupénka mívá rodinný výskyt. Lupénka často vzniká nebo se zhoršuje, je-li nemocný člověk vystaven stresu, onemocní jinou infekcí (typicky virové infekce horních cest dýchacích) nebo jsou-li u něj přítomny hormonální změny (přechod, těhotenství). Znám minimálně jednu kolegyni, které se psoriáza objevila při studiu medicíny a pravidelně se jí zhoršuje před zkouškami. Tolik ke stresu.

 

 

Projevy: Lupénka má různé projevy a různý rozsah u jednotlivých nemocných. Může se vyskytovat prakticky kdekoliv na těle, např. ve vlasech, na trupu, na dlaních, na loktech, na hřbetu ruky apod. Typicky vypadá jako zarudlá místa v různé míře pokrytá šupinami zrohovatělé kůže, která je suchá. Odloupnutí šupin bolí a obnažená kůže pod šupinami má tendenci krvácet. Přítomnost šupin je způsobena tím, že autoimunitní zánět způsobí zrychlené rohovatění postižené kůže. Kromě šupin mohou na povrchu ložisek vznikat i strupy. U psoriázy mohou být imunitním procesem postiženy klouby, což se projeví jejich bolestí, zarudnutím a ztuhlostí. Při dlouhodobém průběhu se mohou objevit i nevratné deformace kloubů. Toto kloubní postižení označujeme jako psoriatickou artritidu.

 

Lupénka se bohužel může projevit i v rozšířené formě, kdy postihne velký povrch kůže. Kůže je zarudlá a přestává plnit své funkce, zejména funkci bariéry. Poškozenou kůží mohou lehce pronikat bakterie a člověk ztrácí velké množství tělesné vody. Tato forma může ohrozit život nemocného.

 

Spolu s psoriázou se mohou vyskytovat další nemoci s autoimunitním mechanismem vzniku jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

 

 

Diagnostika: Kožní projevy, u nichž je podezření na lupénku, by měl vidět kožní lékař. Ten buď psoriázu pozná od pohledu, nebo může odebrat vzorek tkáně a odeslat na histologické vyšetření, které diagnózu potvrdí.

 

 

Prevence: Prevence vzniku tohoto onemocnění není možná. Když už u vás nemoc jednou vznikla, lze za prevenci považovat vyhýbání se těm faktorům, které konkrétně u vás lupénku zhoršují.

 

 

Léčba: Existuje řada způsobů léčby psoriázy a jejich konkrétní použití určuje kožní lékař. Uvádím jen některé z nich:

 

1. Samoléčba a prevence zhoršení nemoci – Sem patří zejména vyšší péče o kůži (vyvarování se poškození kůže při sportu a v zaměstnání, zvýšená hygiena a pečování kůži, nošení prodyšného nedráždivého oblečení atd).

 

2. Změkčování zrohovatělých ložisek – Na kůži se aplikují změkčující sloučeniny jako je například kyselina salicylová a její deriváty.

 

3. Ztlumení zánětlivého procesu – Na ložiska se používají kortikoidy ve formě mastí, u některých forem nemoci se mohou podávat i další imunosupresiva.

 

4. Ozařování postižené kůže ultrafialovým zářením – Při dlouhodobém ozařování celého těla by samozřejmě mohlo existovat zvýšené riziko vzniku melanomu v důsledku UV záření, a proto se dlouhodobě dává přednost cílenému ozařování pouze malých ložisek lupénky.

 

5. Biologická léčba – Biologická léčba je modernější způsob léčby mnoha autoimunitních nemocí a také nádorů. U autoimunitních nemocí spočívá termín „biologická léčba“ v aplikaci speciálních látek specificky blokujících imunitní systém. Mají větší úspěch v tom, že blokují autoimunitní proces, ale na druhou stranu tolik nesnižují imunitní funkce nutné pro obranu těla.