Skip to main content

Léky proti zvracení

Léky proti zvracení se odborně označují jako antiemetika. Zvracení je do jisté míry zcela přirozený obranný reflex našeho organizmu a je přítomno jako příznak u řady chorob. V případě těžkého zvracení, které ohrožuje člověka možným rozvratem vnitřního prostředí a dehydratací, či v situacích, kdy je zvracení zcela nežádoucí (například při chemoterapii nádorových onemocnění nebo při banální kinetóze v dopravních prostředcích), se je snažíme utlumit.

 

Léky sloužící k tlumení zvracení patří do mnoha lékových skupin a mnohdy mají kromě tlumení nevolnosti a zvracení i jiné účinky. Princip jejich účinku je většinou v tom, že tlumí některé receptory nervových drah, které vedou k podráždění centra pro zvracecí reflex v našem mozku. Těmito receptory jsou například receptory sloučenin jako je například serotonin, dopamin, acetylcholin a histamin.
 

Je velmi obtížné uvést nějaký ucelený přehled těchto léků. Většina z nich má relativně široké účinky a jejich efekt na potlačení zvracení je mnohdy vedlejší. Proto zde zmiňuji spíše jen ty léky, které se častěji využívají v běžném životě, v interním lékařství a v příbuzných oborech

 

1. Antihistaminika – Léky z této skupiny blokují buněčné receptory pro sloučeninu histamin. Obecně se užívají pro léčbu alergií, ale některé mají efekt i proti zvracení. Široce využívaným antihistaminikem je sloučenina moxastin teoklát (velmi známý lék Kinedryl), která se užívá při kinetóze v dopravních prostředcích. Svým tlumivým účinkem je vhodný pro děti, které pak cestu v dopravním prostředku mohou prospat. Ze stejných důvodů je ovšem nevhodný pro řidiče.

 

2. Betahistin – Tuto sloučeninu jsem vyčlenil zvlášť. Betahistin je analogem histaminu – stimuluje některé receptory pro histamin, ale jiné naopak tlumí. Jeho efekt je soustředěn na vnitřní ucho a v něm uložené ústrojí rovnováhy a pohybu, zřejmě v něm zlepšuje prokrvení. Betahistin má velký význam v neurologii při motání hlavy a funguje relativně uspokojivě proti zvracení při Meniérově syndromu. Sloučenina je obsažena v lécích jako je Betahistin, Betaserc a další.

 

3. Antagonisté dopaminu – Tyto léky blokují dopaminové receptory a tím tlumí i pocity na zvracení. Do této skupiny patří řada léků, mimo jiné i některá neuroleptika (psychiatrické léky). V běžné interní praxi ovšem z této skupiny nejčastěji používáme dvě prokinetika - metoklopramid (např. lék Degan) a itoprid (např. lék Itoprid a Kinito). Prokinetika zlepšují pohyblivost trávicího traktu a navíc svými účinky proti dopaminu účinkují jako antiemetika. Jsou tedy ideální v případě, že pocit nevolnosti vychází právě z trávící trubice. Do skupiny antagonistů dopaminu patří i hojně užívaný Torecan, který je možné podat ve formě injekcí i čípků.

 

4. Antagonisté acetylcholinu – Do této skupiny sloučenin blokující receptory pro sloučeninu acetylcholin patří relativně znám rostlinný alkaloid skopolamin. Tato látka se v současné medicíně nevyužívá, vzhledem ke svým vedlejším účinkům na psychiku uživatele a narušení jeho sebeovládání byl skopolamin za Druhé světové války užíván při výsleších jako tzv. „droga pravdy“.

 

5. Kanabinoidy – Léky této skupiny nejsou v ČR tolik využívány. V USA již však existuje tzv. "medicinal marijuana", která může být předepsána například pacientům léčeným pro nádorová onemocnění. Kromě antiemetogenního efektu působí marihuana i mírně sedativně a může částečně účinkovat jako antidepresivum.

 

6. Setrony – Pod tímto nenápadným názvem se skrývá moderní a velice účinná skupina léků, které mají silný protizvracivý účinek. Působí na nervové receptory pro sloučeninu serotonin (5-HT3 receptory). Užívají se k tlumení těžkých forem zvracení, velmi dobré výsledky mají v použití u zvracení jako komplikace léčby nádorových chorob. Koncovka názvů těchto léků je vždy "-setron" a nejznámějším zástupcem je sloučenina ondansetron (lék Ondansetron, Zofran, Novetron).

 

7. Kortikoidy – I tyto protizánětlivé léky mají jako jeden z efektů tlumení zvracení. Mechanizmus jejich efektu není nicméně zcela jasný.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.