Skip to main content

Léky proti průjmu

Léky proti průjmu (antidiaroika) jsou pestrou skupinou léčiv s různými mechanizmem účinku. Existují vyložené symptomatické léky, které tlumí průjem bez ohledu na jeho příčinu, a léky určené k terapii konkrétních forem průjmových onemocnění.
 
Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že není vždy dobré průjem agresivně léčit, obzvláště jde-li o akutní infekční bakteriální průjmové onemocnění. Zastavení průjmu může v takovém případě způsobit nahromadění bakterií, jejich toxinů a dalších škodlivin za vzniku velice nebezpečného stavu známého jako toxické megakolon.
 
 
Typy léků

1. Absorpční látky – Preparáty této skupiny jsou schopné vázat do své molekuly řadu různých škodlivin a omezit tak jejich efekt na trávicí trakt. Nejpoužívanějšími sloučeninami jsou živočišné uhlí (např. Carbosorb) a přírodní čištěný jíl neboli diosmektit (Smecta, Diosmektit).

2. Střevní dezinficiencia (antiseptika) – Léky z této skupiny jsou chemické látky schopné hubit celou řadu bakterií a prvoků. Efekt přípravků je spíše slabší, výhodou jsou minimální mimostřevní účinky a minimální poškození přirozené střevní mikroflóry. Příkladem je sloučenina kloroxin (lék Endiaron) a nifuroxazid (lék Ercefuryl).

3. Léky zpomalující střevní peristaltiku – Léčiva v této skupině zpomalují hybnost střev a tím působí proti průjmům. Podávat je teoreticky můžeme prakticky u jakéhokoliv průjmu, ideálně bychom je však měli užívat u chronických neinfekčních průjmů. Důležitými zástupci této skupiny léků jsou sloučeniny loperamid (např. lék Loperamide, Lopacut, Imodium) a kombinace atropinu s  difenoxylátem (lék Reasec).
 
Zcela speciálním typem léků výrazně zpomalujících střevní peristaltiku jsou silné opiáty, např. morfin a jemu podobné látky. Jejich využití v terapii průjmů je vzhledem k návykovosti minimální, někdy jich však využíváme například u pacientů s těžkými průjmy u syndromu krátkého střeva, kdy jiná léčba nemá efekt.
 
4. Antibiotika – U běžných průjmů se antibiotika nepodávají, mají však své nezastupitelné místo v léčbě bakteriálních infekcí střev.  Poměrně dobře účinná je sloučenina rifaximin (lék Normix), která se může využít v léčbě např. salmonelózy a kampylobakteriózy. Speciálně u klostridiové kolitidy lze využít metronidazol (např. lék Metronidazol a Entizol), vankomycin (lék Vancomycin) a fidaxomicin (lék Dificlir). Celkově je nutné být s antibiotiky opatrný, protože v řadě případů mohou průjem vyvolat a-nebo jej zhoršit.
 
5. Probiotika – Preparáty z této skupiny jsou volně prodejné přípravky, které obsahují bakterie přirozeně žijící v tlustém střevě (střevní mikroflóra). Přípravky mají za cíl tlumit průjem související s poruchami střevní mikroflóry, typickým příkladem jsou poantibiotické průjmy. Efekt probiotik není zázračný a může být viditelný spíše při jejich dlouhodobějším užívání.
 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.