Skip to main content

Ischemická choroba dolních končetin

Ischemická CHoroba Dolních Končetin neboli zkráceně ICHDK je onemocnění relativně časté a potenciálně nebezpečné. Řada postižených ho dlouho podceňuje, přitom si však neuvědomují, že neléčená nemoc může vcelku zbytečně vést až k amputaci dolní končetiny.

 

Příčiny: Ischemická choroba dolních končetin je strašně podobná angině pectoris. To, co se u anginy pectoris děje v cévách zásobujících srdeční sval (koronární tepny), se u ICHDK děje v tepnách zásobujících dolní končetiny, a to na úrovni pánevních, stehenních i bércových tepen. Podstatou je děj nazývaný ateroskleróza, zjednodušeně řečeno jde o ukládání tuků do stěn tepen, čímž dochází k jejich zužování. Zúžené tepny nejsou pak schopny do cílového orgánu dopravit dostatek kyslíku, a to zejména při fyzické zátěži. Rizikové faktory jsou ICHDK jsou de facto rizikovými faktory vzniku aterosklerózy – je to kouření, cukrovkavysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.

 

 

Projevy: Dle projevů můžeme rozlišit více stupňů choroby. Zpočátku se nemoc neprojevuje nijak, tepny jsou aterosklerózou zúžené jen mírně a dotyčný o své nemoci vůbec neví. V druhé fázi nemocnému začne vadit chůze. Při chůzi rostou nároky tkání dolní končetiny na kyslík, zúžené tepny ho ovšem nedodávají v dostatečné míře, noha začne trpět nedostatkem kyslíku a začne bolet – tomuto stavu se říká ischemie. Bolest nohy donutí člověka zastavit a pak za chvíli zmizí. Zmizí proto, že nohy odpočívajícího člověka už tolik kyslíku nepotřebují. Člověk se pak zase rozejde a po určité vzdálenosti se celý proces opakuje. Tomuto zvláštnímu typu chůzové bolesti končetin se říká klaudikační bolest a vzdálenost, kterou člověk ujde mezi bolestí vynucenými zastávkami, označujeme jako klaudikační vzdálenost. Při neléčené chorobě se stav zhoršuje a klaudikační vzdálenost se zkracuje. V pokročilejší fázi je už stav velmi vážný a člověk má bolesti nohy (či nohou) i v klidu (neboli když nechodí). Zúžené tepny už nedodají dost kyslíku ani bez zátěže.

 

Poslední a nejtěžší fáze se označuje jako „kritická končetinová ischemie“. Pacient nejenže má člověk bolesti i v klidu, ale začíná se projevovat dlouhodobý nedostatek kyslíku. Tkáně na noze začínají odumírat, tvoří se na nich rány a vředy. Tkáně jsou náchylné k bakteriální infekci a infekce může celý stav dále komplikovat vznikem nebezpečné gangrény.


Pozn: Existuje i velmi závažná forma ICHDK známá jako Lerichův syndrom. U Lerichova syndromu je místo zúžení tepny velmi vysoko, obvykle už v oblasti dolní břišní aorty před jejím rozdělením na tepny zásobující krvi dolní končetiny Detaily najdete v příslušném textu.

 

 

Diagnostika: Lékař vyslechne pacienta a zajímá se zejména o charakter bolestí nohou. Zajímá ho zejména vzdálenost, jakou pacient zvládne ujít a při dlouhodobém sledování tak navíc může zhodnotit postup či ústup choroby. Součástí vyšetření by mělo být hmatání pulzu nad velkými tepnami dolních končetin, protože vymizení pulzací doprovází jejich závažná zúžení a uzávěry. Je dobré vyšetřit krev na hladinu cholesterolu, změřit krevní tlaky na rukou i na nohou, a pak samozřejmě vyšetřit cévy na nohách ultrazvukem. Běžne používáme vyšetření tzv. kotníkových tlaků, které pomohu poměrně jednoduše odhadnout tíži stavu. Přesnějšími vyšetřeními je CT angiografie a invazivnější angiografie, které přesně ukážou zúžená a uzavřená místa tepen.

 

 

Prevence: Prevence je totožná s prevencí aterosklerózy – zdravý životní styl, zanechání kouření, omezení příjmu živočišných tuků v potravě, důsledná léčba cukrovky, dostatek pohybu, atd.

 

 

Komplikace: Komplikací ICHDK je náhlý uzávěr tepny. Tento stav je v podstatě obdobou infarktu myokardu u srdce. Může se stát, že na místě ložiska aterosklerózy se náhle vytvoří krevní sraženina a celou tepnu uzavře. Končetina najednou ztratí veškeré zásobení a to už je vážně zlé. Tento stav se projeví bez ohledu na to, zda člověk v dané chvíli jde nebo stojí, či odpočívá. Objeví se náhlá prudká bolest nohy, která neustává, a navíc dojde k vymizení pulsu. Kromě toho noha zbledne a začne být studená – neteče do ní žádná krev. V této chvíli si musí člověk bez odkladu zavolat záchrannou službu, protože lékaři se mohou pokusit nejrůznějšími metodami (speciálními léky / chirurgicky / odsátím) sraženinu odstranit. Pokud k tomu do několika hodin nedojde, musí se odumřelá končetina amputovat.

 

 

Léčba: V prvních stádiích lze nemoc léčit velmi jednoduše – pacient dochází na pravidelné kontroly a je poučen o prevenci. Měl by dostat léky proti srážení krve, aby se zabránilo náhlému uzávěru tepny krevní sraženinou - používají se hlavně preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou jako je Aspirin, Anopyrin, Godasal, nebo preparáty obsahující sloučeninu clopidogrel jako je Plavix, Trombex, Zyllt aj.

 

Kromě toho předepisujeme léky na úpravu hladiny cholesterolu (zejména statiny), léky zlepšující prokrvení rozšířením cév (např. Enelbin), léky na snížení krevního tlaku a tak dále. Terapeutickým řešením je provedení angiografie, která ukáže zúžená místa cév a kromě toho umožní jejich rozšíření pomocí angioplastiky a stentů. Jsou ovšem možné i cévně-chirurgické zákroky, při kterých se vytváří cévní spojka přemosťující zúžení tepny (tzv. bypass). V pokročilých stádiích nemoci je mnohdy nutná amputace dolní končetiny neschopné života.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.