Histriónská porucha osobnosti je relativně častý typ psychiatrické poruchy, které ovšem není vždy snadné prokázat a naopak může být některý lidem tato diagnóza určena mylně a nezaslouženě.
Příčiny: Příčina rozvoje histriónské osobnosti není jasná, je možné, že jde do určité míry o poruchu geneticky podmíněnou, která se rozvinula vlivem okolního prostředí, a že u lidí s touto diagnózou jde spíše o viditelnější odchylku od běžné normy než o jasnou nemoc. Většina lidí trpících histriónskou osobností jsou ženy.
Projevy: Postižení jedinci mají narušenou schopnost empatie, jsou excentričtí, chtějí být ve středu obecného zájmu a mají tendenci manipulovat své okolí. Většinou touží po uznání, mají sklon k teatrálnímu chování a zveličování svých starostí a problémů. Histriónské osobnosti se poměrně snadno nechají ovlivnit a naopak jsou schopné ovlivňovat lidi ve svém okolí. Zejména ženy mohou působit velmi atraktivně a svůdně, jsou nicméně emočně nestálé a často střídají partnery. V ordinacích lékařů-nepsychiatrů se histriónští pacienti často ocitají pro různé psychosomatické obtíže, kterými se (často podvědomě) snaží získat pozornost svého okolí.
Výše zmíněné vlastnosti má samozřejmě i řada lidí bez histriónské poruchy, histriónské osoby mají prostě tyto negativní vlastnosti abnormálně zesílené a působí obtíže sobě a svému okolí.
Diagnostika: Neexistují jasná objektivní diagnostická kritéria k potvrzení diagnózy tohoto stavu. Diagnózu určuje zkušený psychiatr na základě vyšetření dotyčného jedince včetně delšího pohovoru.
Léčba: Většina lidí s histriónskou poruchou se ani neléčí, ostatně mnohým jejich stav v podstatě vyhovuje. Pokud léčba probíhá, je většinou jejím základem psychoterapie, tj. opakovaná terapeutická sezení s pacientem, při kterých by měl získat náhled na svůj stav a postupně se snažit o zlepšení empatie a schopnosti porozumění a orientace v mezilidských vztazích.
