Skip to main content

Heparin

Heparin je lék obsahující stejnojmennou sloučeninu heparin, která se již dlouhou dobu využívá jako lék proti srážení krve. V České republice dosáhl neslavné proslulosti případem „heparinového vraha“, který v nemocničním zařízením usmrcoval pacienty právě tímto lékem. Už proto je nutné heparin dekriminalizovat a poukázat na přednosti tohoto léků, který, ač vytlačován modernějšími nízkomolekulárními hepariny, má v medicíně stále své místo.

 

Obecně: Heparin je mukopolysacharid, který dokáže zasahovat do tzv. koagulační kaskády v našem těle. Tato kaskáda znamená celý soubor bílkovinných látek (tzv. koagulační faktory), které se dokáží složitým mechanizmem vzájemně zaktivovat a na konci této kaskády je vznik krevní sraženiny. Heparin umí tlumit některé z těchto faktorů (trombin, faktor X aj.) a tak narušuje proces srážení krve.

 

Velmi podstatné je, že Heparin účinkuje jen krátkou dobu (několik hodin) a jeho účinek lze vyrušit protilátkou, viz. níže.

 

Pozn: Heparin pro svou funkci potřebuje, aby v těle byl dostatek sloučeniny regulující krevní srážení známé jako antitrombin III. Pokud je antitrombinu III nedostatek, nebude mít podaný Heparin dostatečný efekt.

 

 

Význam: Heparin můžeme pochopitelně využít prakticky ve všech situacích, kdy si srážení krve nepřejeme. Pro prevenci hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevenci mozkové mrtvice u fibrilace síní se ovšem příliš nehodí kvůli jeho opravdu krátkému času účinku. Museli bychom ho aplikovat buď kontinuálně pumpou, nebo vícekrát denně a navíc bychom museli monitorovat jeho hladiny, aby nedošlo k předávkování. V těchto indikacích je proto Heparin nahrazován nízkomolekulárními hepariny a Warfarinem, které mohou být pacienty snadno užívány i mimo nemocnici.

 

Význam heparinu oceníme spíše v akutní situaci, kdy potřebujeme zastavit proces srážení krve, a přitom si nepřejeme dlouhodobý účinek protisrážlivého léku. Kromě zaléčení (nikoliv prevence!) plicní embolie jde zejména o akutní infarkt myokardu, kdy podáváme Heparin nitrožilně. Mohli bychom podat i nízkomolekulární heparin, ale jeho účinek trvá mnohem déle a nemáme k dispozici protilátku. Pacienta s infarktem totiž většinou převážíme na koronarografii, ale pokud se při ní nepodaří srdce spravit, může být nutností kardiochirurgický zákrok – koronární bypass. A při tomto zákroku si pochopitelně sníženou srážlivost nepřejeme, protože by mohla způsobit vykrvácení při zákroku. Stejné je to s podáním Heparinu při jakémkoliv jiném akutním tepenném uzávěru, typicky na dolní končetině.

 

 

Aplikace: Heparin se podává výhradně ve formě injekcí. Při nitrožilní aplikaci nastupuje účinek prakticky okamžitě, při podkožní aplikaci o něco později. Nitrožilní podání může být jednorázové injekcí, nebo kontinuální pomocí pumpy, která neustále pumpuje malou dávku heparinu do organizmu a tak udržuje v krvi jeho stálou koncentraci.


Nevýhody: Kromě rizika krvácivých komplikací a snadného předávkování (viz. níže) se u malého množství jedinců s odstupem cca 1 týdne od začátku pravidelnější aplikace léku může objevit nebepečný stav známý jako heparinem indukovaná trombocytopenie.

 

 

Monitorace a předávkování: Předávkování Heparinem je snadné a při jeho podávání je vhodné monitorovat jeho účinek. Monitoraci provádíme zhodnocením testu APTT, kdy nabíráme žilní krev a hodnotíme dobu, za kterou se srazí. Při předávkování se mohou objevit krvácivé komplikace. Velká výhoda Heparinu je v tom, že narozdíl od nízkomolekulárních heparinů proti němu existuje protilátka. Je to sloučenina protamin (např. preparát Protamin ME), která po podání účinek heparinu relativně rychle vyruší.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.