Skip to main content

Enterální výživa

Enterální výživa je důležitým aspektem nutriční podpory spadající do problematiky výživy nemocných. Enterální výživu můžeme definovat jako podávání nutričně přesně definované výživy do trávicího traktu nemocného.

 

 

Způsob podání

Pod pojem enterální výživa je některými autory řazený i tzv. sipping neboli popíjení. To znamená, že nemocný ke klasické stravě dostává speciální pitíčka, která obsahují vysoké množství živin a energie. Mezi nejběžněji používané patří Nutridrink a Diasip. Existuje velké množství příchutí, pro velmi sladkou chuť je nutné popíjet je velmi pomalu, jinak se rychle objevuje nevolnost.

                                          

Klasická enterální výživa představuje speciálně připravené roztoky s definovaným složením, které mají obsahovat vyvážený obsah živin a energie. Klasický způsob podání závisí na délce trvání enterální výživy. Pokud plánujeme krátkodobé podávání, pak používáme sondu (dutá hadička), která je zavedená buď do žaludku (nasogastrická sonda) nebo do tenkého střeva (nasojejunální sonda). Pokud předpokládáme nutnost dlouhodobé enterální výživy, pak se většinou vytvoří tzv. perkutánní endoskopická gastrostomie, což je trubička zavedená přes břišní stěnu do žaludku (tzv. PEG).

 

Pozn: Může být enterální výživou sondou nebo PEGem krmen pacient, který je schopen i trochu jíst? Samozřejmě že ano, v takovém případě má enterální výživa doplnit to, co neují pacient vlastními silami.

 

 

Roztoky

Nejčastěji používanými roztoky v enterální výživě jsou tzv. polymerní roztoky obsahující vyvážený poměr bílkovin, tuků a cukrů (Nutrison, Fresubin, Isosource, apod.). Pokud je trávicí systém nemocného narušený a má obtíže se zpracováním živin, pak se podává tzv. oligopeptidová výživa, kde jsou jednotlivé složky více naštěpené, aby s jejich zpracováním měl trávicí trakt méně práce.

 

 

Využití

Komu je enterální výživa určená?

 

1. Lidé s nedostatečným příjmem potravy - Pokud člověk málo jí a vyšetření prokáže podvýživu, měli bychom uvažovat o nutriční podpoře. Pokud je člověk schopen příjmu ústy, začíná se obvykle sippingem. O rozhodování, který nemocný si nutriční podporu zasluhuje si přečtěte více v příslušném článku.

 

2. Lidé s poruchou polykání - Bez ohledu na příčinu (neurologické choroby, rakovina horní části trávicí trubice, apod.) musíme zajistit výživu těchto pacientů. Očekáváme-li dlouhodobý průběh nemoci, je ideální cestou vytvoření PEGu. U pacientů s většími tumory v oblasti krku (tumory jazyka, hrtanu, apod.) obvykle zavedeme PEG preventivně před terapií, protože vlivem běžně užívaného ozařování se může trávicí trakt stát kvůli otokům a bolestivosti dočasně neprůchodným. Pokud se podaří pacienta úspěšně vyléčit a on zase začne jíst, je možné PEG jednoduše odstranit.

 

3. Pacienti v bezvědomí - Tito pacienti nejsou schopni přijímat potravu a enterální výživa nasogastrickou sondou je ideálním krátkodobým řešením. Pokud se porucha vědomí nezlepšuje, volíme enterální výživu PEGem jako dlouhodobé řešení.

 

4. Lidé s akutním zánětem slinivky břišní - Těžké formy akutní pankreatitidy vyžadují enterální výživu se sondou zavedenou až do tenkého střeva, protože v takovém případě není tkáň slinivky živinami nucena tvořit trávicí enzymy a to ji zklidňuje.

 

5. Lidé s akutní formou Crohnovy choroby - Studie prokázaly, že enterální výživa podávaná sondou má u pacientů se vzplanutím Crohnovy choroby velmi dobré výsledky. Enterální výživa je v tomto případě podávaná do sondy speciální pumpou dlouhodobě a to až po několik týdnů. Pokud se pacient s dávkovací pumpou naučí pracovat, může být enterální výživa podávaná i v domácím prostředí.

 

 

Nevýhody

Samotné podávání enterální výživy nemá zásadní nevýhody. Při příliš vysoké dávce se nicméně může stát, že trávicí trakt nezvládne podané živiny zpracovat a objeví se buď zvracení nebo průjmy. I u enterální výživy můžeme nemocného přetížit živinami (tzv. realimentační syndrom), ale riziko je nižší než u parenterální výživy (výživa do žíly).

 

Enterální výživa je nevyužitelná u velmi těžkých stavů narušujících funkci střev jako je střevní neprůchodnost, krvácení do trávicího traktu a zánět pobřišnice. Enterální výživa nebude příliš účinná u stavů, kdy je podstatná část vstřebávací plochy střeva vyřazena odstraněním části střeva při chirurgickém zákroku (syndrom krátkého střeva), nebo kvůli existenci střevních píštělí (nenormální spojky mezi střevy nebo mezi střevem a jinými tkáněmi včetně povrchu těla).

 

 

Výhody

Nižší cena a přirozený přísun živin se správnou stimulací střevních buněk je nedocenitelnou kombinací. Enterální výživa totiž stimuluje střevní buňky, zlepšuje lokální střevní imunitu a bráni tak, aby se bakterie dostaly z dutiny střeva do dutiny břišní. Kromě toho má enterální výživa pozitivní vliv na správné složení střevní mikroflóry. Díky snadnému způsobu podávání lze enterální výživu podávat i v domácím prostředí. Celkově řečeno bychom enterální výživě měli dát přednost vždy, pokud je to možné.