Skip to main content

Dialýza

Dialýza je velice důležitou léčebnou metodou moderní medicíny, která mnoha pacientům zachránila, nebo alespoň prodloužila život. Jedná se o očišťovací metodu krve, která se nejčastěji provádí u chronického selhávání ledvin. Dialyzační přístroj můžeme s trochou fantazie označit za umělou ledvinu.

 

Princip: Klasická dialýza funguje na principu polopropustné membrány. Krev pacienta se vyvede pomocí hadiček do přístroje, v němž je krev pacienta oddělena membránou od dialyzačního roztoku. Krvinky membránou neprocházejí, ale minerály a jiné drobné sloučeniny ano. Velmi primitivně řečeno do sebe dialyzační roztok "natáhne" hromadící se zplodiny a tím se od nich krev očistí. Spolu se zplodinami metabolismu je dialyzační přístroj schopen zbavit nemocného i přebytečné vody. Po průchodu přístrojem se krev hadičkami vrátí zpět do cévního systému pacienta. Klasická dialýza trvá cca 4 hodiny a pacienti ji obvykle absolvují 3x týdně.

 

 

Příprava: K samotné dialýze je třeba zajistit místo, kde se na cévy pacienta napojí hadičky dialyzačního přístroje. U akutních pacientů se zavádí centrální žilní katétr (hadička zavedená do některé z velkých žil), při dlouhodobém dialyzačním programu se ve spolupráci s cévním chirurgem našije obvykle na horní končetinu speciální umělá spojka mezi tepnou a žilou, která se nazývá AV shunt [ávé šant]. Když takovému pacientovi sáhneme na kůži nad místem průběhu shuntu, uslyšíme za ideálních podmínek zvuk, jako když vrní kočka - to je nepřímá známka toho, že shunt je průchodný. Do shuntu se pak při každé dialýze napichují hadičky dialyzačního přístroje.

 

Vzhledem k opakovaným nitrožilním vstupům se pacienti před zahájením trvalého dialyzačního programu očkují proti hepatitidě typu B.

 

 

Využití: Dialýza má využití zejména u pacientů v posledních stádií chronického selhávání ledvin. Akutní dialýza se nicméně provádí také u pacientů s akutním ledvinným selháním a můžeme ji použít i k rychlému odfiltrování některých sloučenin či minerálů z krve (některé toxické látky, draslík při hyperkalémii, vápník při hyperkalcémii apod) a k úpravě závažné metabolické acidózy při selhání ledvin. Dialýza může sloužit i jako prevence převodnění organizmu při náhlé a jinak neřešitelné zástavě močení.

 

 

Komplikace: Je nutno zdůraznit, že trvalá dialýza není v žádném případě ideálním metoda. Zachrání sice život, ale nese s sebou řadu nevýhod a rizik. Dialyzovaný pacient musí často dodržovat dietní opatření včetně příjmu vody, vzhledem k opakovaným nitrožilním vstupům mají dialyzovaní pacienti vyšší riziko infekcí včetně otravy krve a infekční endokarditidy. Dalšími komplikacemi jsou uzavírání shuntů, příliš velké zvýšení nebo pokles krevního tlaku při dialýze apod. Život s dialýzou prostě není jednoduchý, ale je to život.

 

Nepříjemnou komplikací je zejména nutnost 3 dny v týdnu dojíždět do dialyzačního centra. Navíc sedět či ležet 4 hodiny a být přitom hadičkami napojený na přístroj je celkem nuda. Pro mladé šikovné lidi je tu ovšem řešení - peritoneální dialýza. Ta má také řadu nevýhod, ale zaručuje relativní svobodu a může být prováděna i v domácím prostředí. 


Jako specifickou komplikaci dialýzy můžeme uvést tzv. disekvilibrační syndrom, který se může objevit u některých nově dialyzovaných pacientů. Jeho příčinou jsou rychlé změny koncentrace močoviny v krvi, což může vyvolat otok mozku. Více najdete v příslušném textu.


 

Výhody: Dialýza je zcela převratná metoda, která umožnila nahradit funkci ledvin přístrojem a zajistila tak mnoha pacientům možnost relativně kvalitního života. Bez fungujících ledvin nastává jistá smrt do několika dnů.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.