Skip to main content
>

Breussova dieta

Několik článků o Breussově dietě jsem našel na internetu a velice mě zaujaly. Jedná se o nápad, že boj s onkologickými chorobami je možný pomocí přísné diety. Asi 42 dnů (na tom stejně nezáleží) nemá nemocný přijímat žádné potraviny s výjimkou zeleninových šťáv (na detailech opět příliš nezáleží). Kromě toho by se tato „léčba“ neměla kombinovat s radioterapií a chemoterapií. Jak takováto zhovadilost mohla vzniknout?
 

Jakéhosi pana Rudolfa Breusse napadla zdánlivě zajímavá a logická myšlenka, že nádor lze vyhladovět. Nádor potřebuje množství živin ke svému růstu, živiny se mu odepřou, nádor odumře a imunitní systém těla ho zničí. Zdánlivě to dává smysl. Z pohledu medika a s trochou selského rozumu lze ovšem prohlásit pravý opak - Breussova teorie je nedomyšlená a nebere v potaz podstatu nádorového procesu. Podstatou tohoto procesu je, že se jedna buňka či skupina buněk vymkne řídícím povelům našeho těla a začne si dělat, co chce – zejména se začne nekontrolovaně množit. Při drastické dietě naše tělo samozřejmě začne pomocí složitých metabolických mechanismů energeticky šetřit. Nádor to bohužel neudělá, ten již naše regulační mechanismy neposlouchá a bude si své živiny brát z našich těl bez ohledu na to, že přestaneme živiny dodávat zvenčí. Důsledkem pak je, že růst nádoru se nesníží, ale hladovkou se zdevastuje celý organismus nemocného. Nedostatkem potravy navíc utrpí imunitní systém, který je v boji s nádorem nezastupitelný. Výsledkem je samozřejmě nevyhnutelná smrt nemocného již v průběhu „léčby“ nebo po jejím ukončení.

 

 

Cituji postoj ČLK: „Velmi rozšířeným bludem je „deprivace nádoru omezením jeho výživy“ tj. jakési vyhladovění nádoru. Nádor roste zcela autonomně a ke svému růstu si opatří nutné živiny i na úkor hostitelského organismu, který s pokračujícím růstem nádoru chátrá. Hladovka jenom prohloubí kachektizaci nemocného, ale růst nádoru neovlivní. Populární jsou rovněž nejrůznější dietní režimy. Je to např. makrobiotická dieta (potrava z celozrnného obilí), doplněná o zeleninu a luštěniny. Tato jednostranná strava však neodpovídá výživovým zvyklostem člověka a může vést k závažné poruše zdravotního stavu i u zdravého člověka, natož pak u onkologického nemocného.“ (originální text)

 

 

Cituji stránky onko.cz: „Mohu nádor vyhladovět a tím ho zničit? Ne. Bohužel nádor roste natolik samostatně, že hladověním dojde k devastaci jen pacienta (hostitele nádoru), ale nádor sám poroste dál. Žádná klinická studie neprokázala, že by bylo možné tímto způsobem zničit nádor. Někteří pacienti dodržují tzv. Breussovu dietu, kdy pijí jen šťávy a pak přicházejí v takovém stavu, který již znemožňuje jejich další léčbu. Naopak dobře živený člověk může lépe zdolat nádor a jeho léčbu.“ (originální text)

 

 

Pokud by šlo o využití Breussovy diety u zdravých lidí jako prostředek ke zhubnutí, tak jsem skeptický. Ovšemže při 40denní výživě zeleninovými šťávami hodně zhubnete, jenže to není udržitelné (za pár měsíců byste prakticky zemřeli hlady) a po skončení diety to naberete zpátky jojo efektem. Lepší jsou opatrné dlouhodobě (nebo ještě lépe trvale) udržitelné diety.

 

 

Závěr: U pacienta s onkologickým onemocněním je dle mého názoru Breussova dieta poměrně neelegantní a nepříliš příjemná forma sebevraždy. Kdybych já nebo mě někdo blízký nedejbože rakovinou onemocněl, tak by mě takováhle pitomost ani nenapadla. Souhlasit se dá s příjmem velkého množství zeleniny a ovoce jako zdroji vitaminů, které posilují imunitní systém – to vše spolu s normální stravou a s klasickými prostředky boje s rakovinou stanovenou lékaři – chirurgií, radioterapií, chemoterapií. Jinak je tato dieta snůškou nesmyslů, která tyje z toho, že zoufalý člověk uvěří lecčemu.

Na druhou stranu jsem zastánce přístupu "Fiat voluntas tua" - tedy každý člověk se musí rozhodovat sám za sebe. Pokud někdo klasickou medicínu zavrhne ve prospěch této diety - včetně všech následků - je to jen jeho věc a nikdo nemá právo mu to zakazovat. O svém zdraví si každý rozhoduje sám.