Skip to main content

Bisfosfonáty

Bisfosfonáty jsou sloučeniny, které ovlivňují metabolizmus kostí. Využíváme je v léčbě různých onemocnění kostní tkáně a při některých poruchách metabolizmu vápníku.

 

Mechanizmus účinku

Bisfosfonáty se váží na kostní miněrály, které tvoří podstatnou část kostní hmoty. Bisfosfonáty zlepšují odolnost kostí proti odbourávání a navíc tlumí účinek buněk známých jako osteoklasty, které kost odbourávají.

 

 

Využití

Léky podáváme tam, kde jsou kosti ohroženy procesem, který je zvýšeně odbourává, a my chceme zabránit vzniku patologických zlomenin. Kromě toho se někdy bisfosfonáty podávají při výrazně zvýšené hladině vápníku v krvi (hyperkalcémii). Je to poměrně logické – z kostí se díky bisfosfonátům neuvolňuje vápník, který by se hromadil v krvi. Příkladem využití bisfosfonátů jsou případy těžší osteoporózy, kostní metastázy poškozujících kosti (typicky u rakoviny prsu), mnohočetný myelom, hyperparatyreóza a Pagetova choroba.

 

 

Účinné látky a způsob podání

Existuje řada účinných látek jako je například pamidronát, ibandronát, zoledronát a klodronát. Existují ve více lékových formách, některé se podávají v tabletách, jiné v podobě injekcí. Léčivé preparáty s bisfosfonáty jsou často kombinované například s vitaminem D, protože jeho přísun zlepšuje kostní metabolizmus a účinek bisfosfonátů.

 

 

Nevýhody

Bisfosfonáty mohou způsobit řadu nežádoucích účinků. Poměrně často je jejich účinek příliš silný a to vyvolá nedostatek vápníku v krvi (hypokalcémii) s rizikem vzniku křečí a poruch srdečního rytmu. Někteří lidé užívající preparáty si stěžují na trávicí obtíže, bolesti hlavy, nechutenství a pocity sucha v ústech. Nutná je opatrnost u nemocných s chronickým selháváním ledvin, protože u nich může dojít k akutnímu zhoršení ledvinných funkcí.