Skip to main content

Anatomie

Anatomie (ZS i LS)

 

Motto: „Chirurg bez anatomie je jako krtek. Pracuje ve tmě a nechává za sebou kopečky hlíny.

 

Praktický význam anatomie není ani zdaleka tak zásadní, jak se prezentuje, nicméně se jedná o jeden z hlavních předmětů v 1. ročníku a tak se na něj budete muset opravdu pečlivě zaměřit.

 

Výuka sestává z přednášek, seminářů a pitevních cvičení.

 

1. Přednášky jsou jako obvykle nepovinné, ale tady na ně opravdu doporučuji chodit. Bývá na nich docela sranda a alespoň poznáte, co jednotliví zkoušející asi tak mohou chtít. Není také nad to, když vám nějakou věc zjednodušeně a pochopitelně nakreslí (Než já vlastními silami pochopil, co je to vlastně takové peritoneum, tak to opravdu trvalo a takový inguinální kanál by bez pořádného vysvětlení byl spolehlivým smrtícím koktejlem).

 

2. Semináře vyučuje vždycky jeden učitel a jeden pomocník. Učitelé jsou jednotliví asistenti, ale některé skupiny učí i docenti a profesoři. Má to tak výhodu, že vám říkají to, co chtějí slyšet. Styl výuky v seminářích závisí na vašem vyučujícím. My měli teoretickou část a pak jsme se šli v rámci semináře podívat na pitevny, kde nám náš vyučující pan profesor Smetana ukazoval jednotlivé anatomické struktury prakticky.

Na každý tematický okruh se většinou píše nějaký test, jeho podoba a hodnocení závisí opět na vašem vyučujícím. Platí taková lehce nepříjemná věc, že z pravidelného zkoušení musíte mít vždy alespoň za C. Pokud to nezvládnete, musíte si v pololetí napsat speciální test, který je obdobou testu zkouškového. Nedoporučuju to.

 

3. Pitvy jsou takovou specialitou anatomie. Jistě, na pitevny se dostanete i během seminářů, ale tam vám jen ukazují anatom. struktury, zatímco na pitevních cvičeních si už říznete. Nyní probíhají jedny cvičení v zimním semestru a jedny v letním. Jsou po škole a trvají až do pozdních odpoledních hodin. Pitvy v zimním semestru trvají 2 týdny, v letním semestru 3 týdny. Je ale nutné zdůraznit, že během pitevních cvičení každý konkrétní kruh pitvá obden, tj. jedno odpoledne je na pitevně a následující odpoledne má volné.

Každý kruh se rozdělí na 2 skupiny a každá dostane jedno tělo. Většinou je toto tělo naprosto netknuté a je na vás, abyste ho pořádně rozpitvali a všechny předepsané anatomické struktury obnažili. Každému kruhu jsou přiděleny 2 demonstrátoři a 1 lektor (jsou to studenti-dobrovolníci z vyšších ročníků), kteří odvedou asi nejvíc práce při pitvání, budou vám říkat, jak máte pitvat a taky vás budou průběžně zkoušet. Pitevní cvičení je zakončeno popitevákem - tj. každá skupina je nějakým pracovníkem ústavu (asistent/docent/profesor) vyzkoušena. Není to žádná dávačka za nic - vyhazuje se - takže se pilně učte. Bez splněného popiteváku vás ke zkoušce nepustí.

 

Pitvy jsou nepříjemné tím, že zabírají celá odpoledne a po večerech se na ně ještě učíte - rozhodí vám to případný učební plán a dost vás to unaví. Ve škole na vás navíc kvůli pitvám mnozí pedagogové žádné ohledy brát nebudou. Když v mém ročníku na histologii prosili doc. Brichovou její studenti, aby je na semináři během pitevního týdne nezkoušela, tak je poslala někam se slovy, že na vysoké škole musí zvládat víc věcí najednou. Na naší škole nemá totiž smysl prosit o slitování - stejně žádné nedostanete a jen se zbytečně ponižujete. Hodněkrát se mi to potvrdilo.
 

Po pitvách se jde večer do hospody chlastat (taky se tomu říká popitevák) a já doporučuji vašeho pitevního lektora a demonstrátory pozvat, je to slušnost. Dobří lektoři a demonstrátoři vás totiž mohou naučit hodně cenného (často znají skvělé,  nezřídka sprosté :-) mnemotechnické pomůcky k naučení se toho kvanta informací) nejen pro popitevák, ale i pro zkoušku.

 

Do učebních materiálů doporučuji investovat až poté, co vám na prvním semináři doporučí váš vyučující. Standartem jsou 3 knihy "Cihak: Anatomie 1-3", ovšem takový prof. Petrovický vás bude nutit učit se z jeho učebnice (Petrovický: Anatomie I-III). Oba autoři jsou dobří, v Petrovickém je lépe dělaný CNS a má schematičtější obrázky, Čihák má obrázky „umělečtější“ a může sloužit i jako anatomický atlas.

Čistě anatomické atlasy existují také, atlas od Sinělnikova si můžete půjčit v knihovně (starý, ale dobrý). Kdo má peníze, může investovat do drahého Netterova atlasu. To je přímo umělecké dílo. Dnes je již vytlačován novým anatomickým atlasem od Sobotty (Grada). Jeho cena je ovšem taktéž vysoká.

 

Zkouška:

O zkoušce z anatomie se sluší napsat trochu víc. Nyní se nachází na konci letního semestru (za nás byla až v zimním semestru v 2. ročníku).

 

Zkouška je velmi rozsáhlá a začíná obrázkovým testem. Ten se píše v posluchárně a jedná se o sérii obrázků různých anatomických struktur, které jsou vybrány z řady učebnic. U těchto struktur jsou čísla a vy k nim musíte přiřadit správný název. V případě dotazů o jaké obrázky se asi tak jedná a z jakých učebnic jsou, doporučuji kontaktovat Langenbecka* a Lenjulenku**. Podle nových informací mohou být součástí testu i některé histologické struktury, ale nic těžkého - například Sertoliho buňka, lamina muscularis mucosae, pneumocyt apod.

 

 

Po testu se pokračuje praktickou zkouškou. Ta se odehrává na pitevně, většinou zkouší asistenti a nebývají tam velké problémy. Přesto být vyhozeni z praktické zkoušky můžete a pak pro vás končí celá zkouška. Na praktické se zkouší 1 kost, 1 orgán (srdce, plíce, játra), 1 struktura na těle, 1 snímek a 1 řez mozkem -> celkem tedy 5 hodnocení, z nich se dělá průměr….ale může se stát, že to nějaký zkoušející bude zkoušet trochu jinak.

 

 

Ústní zkouška je zlatým hřebem. Zkouší vás jednotliví docenti a profesoři. Vcelku jsou féroví a spravedlivý, což ovšem vzhledem k tomu obrovskému kvantu učiva není příliš pozitivní vlastnost. Tahají se 3 otázky, z nichž jedna je vždy z nervového systému (periferní nebo obávaný centrální). Ústní část je jako obvykle zásadní a když ji máte, jste za vodou (někdy totiž tato část předchází praktickou). Přeju vám hodně štěstí a doporučuju se naučit kreslit schematické obrázky, to vám vždycky dost pomůže.

 

Kolegyně Bohoňková mi ke zkoušce (2012) napsala toto: ...poté nás rozlosovali k jednotlivým zkoušejícím, já šla k doc. Naňkovi. Byl opět milý, příjemný a ochotný (zkoušel mě již na zimním popiteváku). Histologii chtěl, ale nijak podrobně. Šlo mu o to vědět, že student má přehled, alespoň základní, o mikroskopické stavbě. Rozhodně netoužil po přesných rozměrech jednotlivých buněk apod. Co se týče embryologie tak tu po mně vyžadoval pouze u otázky 'Přední a zadní míšní kořeny, spinální ganglia, míšní nerv a jeho větve (nakreslit schema), autonomní nervová vlákna v míšních nervech'. Musím se přiznat, moc jsem to nevěděla, celého Langmana jsem jen tak rychle pročetla. Úplně základní věci jsem mu ale řekla a zbytek mi asi odpustil.
 

 

Verdikt: Jeden z 2 hlavních předmětů v prvním ročníku. Jeho rozsah je značný a jeho úspěšné absolvování je klíčové.

 

 

*Langenbeck je přezdívka kolegy tč. pracujícího jako MUDr-chirurg v jedné nejmenované nemocnici :-). Langenbeck dělal dlouhé roky na anatomickém ústavu lektora. Dávám odkaz na jeho stránky. Myslím, že tam o anatomii a zkoušce z ní najdete (případně se doptáte na) vše, co budete potřebovat. Za pár let se se jménem Langenbeck potkají někteří z vás u patologie, ale to už bude jiný příběh...

** Lenjulenka je přezdívka kolegyně, která je o 2 roky pode mnou a dělala na anatomii lektorku. Má na svých stránkách řadu obrázků i zajímavých příhod. Velmi doporučuji.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.